Není to maličkost.
"Nevíme, co si můžeme dovolit," říká slávistický bek Tomáš Žižka.
Boj o hokejový titul souží nestejný metr sudích. Nejviditelnější rozdíly v posuzování sporných zákroků jsou zatím patrné právě v sérii Slavia – Liberec. Zápas číslo dvě hraný na pražském ledě chvílemi plynul, jako by si sudí Fraňo s Jeřábkem odběhli na klobásu. Takřka bez přerušení.
Hráči po sobě tvrdě šli, aniž je muži v pruhovaném zadrželi. Liberec padl a následně podal proti takovému rozhodování protest.
"Některé zákroky, hlavně u střídaček, byly hodně neférové. Rozhodčí na ně koukal a neodpískal je," zlobil se liberecký útočník Václav Pletka.
Otři dny později hráli ti samí soupeři spolu v Liberci a všechno bylo přesně naopak. Rozdáno bylo celkem 116 trestných minut. Trestné lavice byly rušné jako pražské metro ve špičce, Slavia hrála pětkrát ve dvojnásobném oslabení.
"Domácí před utkáním vyvolali hysterii kvůli tomu, jak se vylučuje. A my během úvodních dvou třetin pořád hráli v oslabení," hněval se slávistický asistent Jiří Kalous. Protest pro změnu podal právě jeho klub.
Liberecký útočník Lukáš Pabiška hovořil smířlivěji: "Rozhodčí chtěli hokej bez faulů a pískali všechno, aby se jim to nevymklo z rukou. Kdyby pustili několik zákroků na obou stranách, byl by z toho guláš."
Ale jak by mluvil, kdyby v duelu číslo tři Liberec prohrál? Ty dva zápasy byly každopádně hodně kontrastní. Nejen pro diváky, ale především pro hokejisty.
"Když se takhle rázně změní posuzování faulů, je to těžké. Pro nás i pro Liberec. Musíte být důrazný, ale přitom se vyvarovat faulu," popisuje slávistický obránce Jan Novák.
Je to větší dřina, než se zdá. Hraje se přece o titul. O velkou slávu.
Hrát v takové chvíli opatrně?
"V play-off? Když bojujete o všechno? To přece nejde," říká z vlastní zkušenosti vítkovický útočník Viktor Ujčík.
. Čím je rozhodčí zkušenější, tím víc si dovolí pustit hruOčima sudího Jaromíra Vengláře |
Nikdy nebudou všichni pískat stejně. To míní o různém metru při posuzování zákroků Jaromír Venglář, sekretář Asociace rozhodčích ledního hokeje a sudí nižších soutěží.
Člověk je totiž tvor omylný. "Někdy vám utkání vyjde v pohodě, nemusíte do něj zasahovat. Jindy sudí přehlédnou jeden zákrok a je z toho mela. A v play-off jsou emoce třikrát větší."
Stačí tedy jedna chyba. "Ano, protože následně mužstvo, které se cítí ukřivděno, taky sahá k nefér hře. A jestli to rozhodčí okamžitě nezastaví a chce kompenzovat, spouští se řetězec dalších emocí," míní Venglář. "Jenže nemá každý odvahu říct: Teď jsem pochybil, ale nemůžu se v tom vézt dál, a tak trestám."
Počet vyloučených podle Vengláře úměrně klesá se zkušeností sudího. "Čím je rozhodčí v soutěži kratší dobu, vylučuje víc, protože nechce, aby se zápas dostal do nepatřičných emocí. Zkušenější rozhodčí hru pouštějí víc."
Ač nikdo nemůže rozhodčí "naprogramovat" úplně stejně, i podle Vengláře by se ve většině případů měli shodnout. Napomohla by tomu profesionalizace? "Asi ano. S profesionály se pracuje víc, jsou v kontaktu s komisí rozhodčích, mají školení."
. Různý metr vede také k agresivitě v hledištiOčima Aleny Kalinové, fanynky Slavie |
Hlas má Alena Kalinová řádně ochraptělý z toho, jak fandí. A že jsou to v sérii Slavie s Libercem velké nervy.
"Rozdílný metr rozhodčích ovlivňuje i fandění na stadionech. Vždyť kolikrát můžeme být rádi, že se různě píská ve dvou utkáních, a ne na začátku zápasu něco a v půlce něco jiného," míní šéfka fanklubu hokejové Slavie.
Což vede k vášním i v ochozech. "Pak se zvyšuje agresivita mezi fanoušky, v hledišti je každý silný, schová se do davu. Osobně nemám potřebu házet něco na led, ale je spousta lidí, kterým to za to stojí." Nejsložitější je podle ní různé posuzování zákroků pro hráče. "Sami nevědí, co si pak mohou dovolit."
Připouští, že rozhodčí jsou jen lidé, kteří mohou chybovat. "Ale měli by mít cit. Neříkám, aby pouštěli fauly. Jenže když vylučují za každou blbost, hráči si vůbec nejdou do těla. Je třeba najít kompromis.
Musejí se ochránit hráči, ale z hokeje se nemůže stát bezkontaktní sport."
Věří, že by pomohl větší počet rozhodčích – "profíků", ačkoli zatím mezi sudími velký rozdíl nevidí. "Je třeba, aby byl rozhodčí potrestaný, když se mu zápas nepovede. Aby kontrola vzešla z výšky, ne od hráčů či týmů, které podají protest."
. Ať si ujasní, co je a není faul. Snad jsou gramotníOčima Viktora Ujčíka, hokejisty Vítkovic |
Jeho tým se do bojů o extraligový titul nedostal, a tak se vítkovický hokejista Viktor Ujčík dívá na semifinále jen v televizi.
"A když někdy vidím, co se jednou píská, ale jindy naopak ne, nejradši bych ji rozštípal," kaboní se pětatřicetiletý útočník. "Jako závěr druhého zápasu Slavia – Liberec! Tam se pouštěly i likvidační fauly."
Ujčík neustále zdůrazňuje: "Vím. I rozhodčí jsou lidé. Hokej se hraje v rychlosti, je to pro ně hrozně těžké. Nedělají to schválně."
Ale zároveň nechápe, proč mají rozhodčí tolik seminářů, když se jejich metr následně stejně tak výrazně liší. "Jediné, co z těch jednání zatím vyplynulo, je, že je nesmíme v den zápasu kritizovat. Tak ať si někde sednou a na videu si ukážou: Tohle se pískat bude, tohle ne. Tohle je nedovolené bránění, tohle není. Kurňa, snad jsou gramotní, ne?"
Pro hokejistu je těžké hrát, když pořádně neví, co si může dovolit. Ujčík se do extraligy vrátil z Finska, kde byla podle jeho mínění situace o něco přehlednější.
"Výkony rozhodčích tam byly vyrovnanější," popisuje. "Občas to někomu ustřelilo, ale diference v tom, co je a co není faul, byla určitě menší než v Česku."
