Jste schopni předvést takovou jízdu jako loni?
Na odhady je strašně brzy. Máme úplně jiný tým než před rokem, máme i jiný herní projev. Budeme víc bojovat, přesto můžeme být v play-off úspěšní. Netroufnu si tvrdit, že zopakujeme titul, ale pevně věřím, že budeme silní.
Asi nečekáte, že byste byli tak dominantní, viďte?
Nečekám - už na základě výsledků ze základní části, které byly extrémně vyrovnané. Spoustu zápasů jsme vyhráli o gól. Nebudeme dominovat, ale můžeme zlobit.
Vy osobně jste za poslední rok mnohem známější. Jak se vám změnil život?
Jestli si myslíte, že mě lidé zastavují na ulici jako Davida Beckhama, tak to ne. Samozřejmě mě sem tam pozdraví a popřejí hodně štěstí, speciálně před play-off je těch lidí víc a víc. Pro mě je to spíš závazek chovat se na veřejnosti slušně.
Jste považován za symbol libereckého vzestupu. Je to těžká úloha?
Byl bych hrozně nešťastný, kdyby se nám nepovedlo přejít přes první kolo. Tlak na sebe cítím, ale to podle mě cítí každý člen týmu.
Vytváříte si tlak sám na sebe, nebo si ho nepřipouštíte?
O tlaku nepřemýšlím, já chci vyhrát každý zápas, protože nenávidím prohrávání. To je ten největší tlak.
Úspěchy vás čerstvě vynesly na pozici kouče reprezentační dvacítky. Máte radost?
Je to ocenění práce celého realizačního týmu. Však si také dva členy vezmu s sebou na mistrovství světa. Je to pro mě okysličení práce a změna.
Na jednu stranu je to ocenění, na druhou však dáváte všanc své jméno, protože dvacítka moc úspěchů nesbírá.
Naprosto souhlasím. Také se spousta lidí divila, že jsem tu nabídku přijal, protože si můžu relativně slušně rozjetou kariéru ve dvacítkách pěkně zkazit. Ale takový je hokejový život a hokejové výzvy. Já nepřemýšlím o tom, že si zkazím jméno. Já chci pomoct k úspěchu a vylepšení jména českého hokeje.
Není problém dvacítky spíš v hráčích než v trenérech?
To je pravda, ale malými změnami se dá pomoct týmu zvládnout zlomový zápas. Trenér to neodehraje sám, ale když si sečtete pár procent tady a pár procent tam, tak třeba já budu zrovna tím, kdo pomůže dvacítce na MS dojít o krok dál.
Také jste pesimista, co se týká budoucnosti české mládeže?
Bohužel trochu ano. Nevidím takovou kvalitu, jakou mají v zámoří. Nevidím ji ani v práci trenérů napříč celou republikou. Nechci být ale alibista, který to komentuje zpovzdáli. Chci na svém příkladu aspoň pár věcí změnit.
Budete si brát inspiraci z Detroitu, kam jezdíte na stáže?
To nejde, protože mistrovství je krátkodobý turnaj. Ale přebrat se dá kvalita přípravy a servis hráčům. To jsou věci, které bych rád předal dalším trenérům. Těžko za pár soustředění čelit dovednostně a přístupem měnit hráče. Přesto doufám, že budeme bojovný tým, který se nebude vzdávat.
Čekal jste, že vaše kariéra vystřelí takhle nahoru, když její začátky nebyly úplně ideální?
Myslím, že hlavní důvod je v každodenní poctivé práci. Tím se nechci plácat po ramenou, ale opravdu se každé ráno sejdeme s realizačním týmem a vymýšlíme to nejlepší, co od nás hráči můžou dostat. Podle mě je to jediná cesta. Jinou odpověď nemám.
Jak se odreagováváte od stresu?
Velmi výrazně vypínám s dětmi. Odpočinek to sice není, ale když je člověk s nimi, na nic jiného nemyslí.
O čem přemýšlíte před play-off?
Jelikož jsme dlouho neznali soupeře, tak jsem spekuloval, kdo s kým bude hrát, jak budou vypadat výsledky, tipoval jsem si... Pak jsem začal přemýšlet nad Plzní.
Co jste vymyslel?
Plzeň má velkou kvalitu, což by se dalo říct též o Vítkovicích nebo Boleslavi. Oni odbojovali celé předkolo, odehráli výborné zápasy hlavně doma. My zažili opět dlouhou pauzu, která není příjemná. Na druhou stranu s tím máme zkušenosti.
Co jste se v loňském play-off naučil při koučování, co člověk při normálních zápasech nezíská?
Že jedním zápasem sezona nekončí. Ve finálové sérii jsme se Spartou prohrávali 0:1 a 1:2 na zápasy, což jsme předtím neznali. Nejdůležitější je hrát až do konce.
Ceníte si, že jste Liberec udržel na úplném vrcholu, což se úřadujícím mistrům často nedaří?
Vážím si hlavně toho, že jsme neustoupili od každodenní tvrdé práce. Že jsme nepodcenili jedinou věc včetně každého člena realizačního týmu a každého hráče v kabině.
Má to člověk lehčí, když je vedení trpělivé a důvěřuje mu?
My jsme se během sezony nepohybovali ani krátkodobě ve spodku tabulky, aby vedení mělo důvod nás dostávat pod tlak. Od začátku výsledky byly, byť třeba ne za tři body, ale jen za bod. Když byly prohry, tak byly těsné. Pak jsme měli dobré série, takže nebyl důvod pochybovat.
Porovnejte letošní partu s tou loňskou, v níž byly dvě velké individuality Birner s Řepíkem.
Loni tu bylo víc individualit - víc než dvě. Rovnou jich napočítám čtyři až pět, které nás opustily. Možná to je důvod, proč byl loni tým o malinko individuálnější než letos. Myslím, že chemie v šatně a parta je o malinko lepší než loni.
Co očekáváte od letošního play-off? Kdo je největší favorit?
Nefavorizuju téměř nikoho. Už v předkole jsem tvrdil, že to bude vyrovnané - což bylo - a podobně vyrovnaná bude každá série play-off. Není to klišé, opravdu se do semifinále může dostat každý z osmi týmů.
Odhady jsou takové, že by finále mohlo být stejné jako loni. Co vy na to?
Mě teď zajímá série s Plzní, tak daleko nekoukám. Do finále se může dostat opravdu kdokoli.
Jak intenzivně jste sledoval zápasy předkola a tři potenciální soupeře najednou?
Mám skvělého videokouče, který všechny zápasy pečlivě rozebere, takže jsem nemusel koukat. Ale pár zápasů jsem viděl, například jsem se koukal na rozhodující duel ve Vítkovicích.
Jak moc Plzni uškodí, že hrála tak dlouho?
Nevím, jestli víte, že jí to uškodí. Možná jí to může i pomoct. To si netroufnu tvrdit. Pro mě osobně je Plzeň velmi silný tým, který zvládl těžké předkolo. Mají výborného brankáře, nečeká nás nic lehkého.
