"Tohle se strašně špatně posuzuje. Byly k tomu trenérské semináře, viděli jsme ukázky, co se pískat nebude, co se pískat bude. Ale vždycky je to na citu rozhodčího. A ti to mají těžké," říká Václav Sýkora, který v sezoně vedl hokejisty Znojma.
"Hráči využívají pravidel. A ta jsou taková, že když se hokejka přiloží a ke kontaktu dojde, měl by být odpískaný faul. Jakmile tedy tu hokejku cítí, trošku tomu pomůžou. A rozhodčí to v duchu pravidel pískají," říká asistent reprezentačního kouče Hadamczika Josef Paleček.
Popis je jasný. Zřejmý je i důvod, proč to hráči dělají. Cílem je získat výhodu oproti soupeři, tímhle nefér prostředkem "oblafnout" rozhodčího a hrát přesilovku.
Jde o českou specialitu. "Když jsem působil ve Finsku, tak tam to hráči brali jinak. Spíš že je chlapštější ustát souboj. Tam když někdo padnul na led, to už opravdu muselo být," popisuje Václav Sýkora zkušenost ze severu Evropy.
Proč je to tedy v Česku jinak? "Souvisí to s naší švejkovskou mentalitou. Zkoušíme využít všechno, co jde. Hřešíme i na tyto věci. Někteří hráči čekají na to, až do nich někdo zezadu drcne, a padají, protože vědí, že přijde okamžitá reakce," myslí si Sýkora.
Filmování bytostně nesnáší Josef Zajíc, nedávný kapitán extraligového Kladna, spolukomentátor televizních zápasů a hráč druholigových Řisut.
"Když hráč dostane sekeru, padne vám při tom na kolena a zahodí všechno, tak mi to přijde hrozný. Sekeru dostat můžu, ale abych u toho padnul na kolena, je nesmysl," zlobí se.
V dnešním trendu posuzování zákroků to mají hráči "filmaři" jednodušší. Trestá se každý háček. Stačí tedy na těle ucítit hokejku a skočit. Napovědět rozhodčímu, že jsem byl faulovaný.
A pak je ještě jedna kategorie: zákroky u hrazení. To vadí Josefu Zajícovi ještě víc, než když někdo přihraje hákování. "Dřív byla ostuda padnout u mantinelu. Ale když to tak půjde dál, budou hokejisti padat víc než fotbalisti," povzdechne si kladenský bojovník.
Na hráče, kteří filmují, se už nemůže dívat jako na tvrdé chlapy. "Hokejisti, kteří dřív bývali za chlapy, a když jim někdo vystřelil zuby, tak je hned začali sbírat a nikdy nepadli, budou najednou filmovat," zlobí se bývalý extraligový brousek.
Nenutí někdo hráče filmovat?
Co s tím? Nemohou na hráče nejvíc působit právě trenéři? Není problém v tom, že simulování tolerují?
"Snažíte se na hráčích chtít, aby hráli co nejvíc a tak, aby soupeře donutili k chybám. K tomu, aby je faulovali. Ale většinou chcete, aby si to vynutili dobrým pohybem, nenadálou změnou směru. Nemyslím si, že by někdo vyloženě někdo nabádal hráče, aby schválně padali," prohlásil Václav Sýkora.
"Nikdo z trenérů nenavádí hráče, aby to dělal. Trenér nevede hráče k tomu, aby když ucítí háček, skočili. To by se mohlo nevyplatit. Mohl by skočit, rozhodčí by to neodpískal a soupeř by mohl mít přesilovou situaci," tvrdí Josef Paleček.
S tím ale Josef Zajíc nesouhlasí. "Trenéři hráče nutí, aby filmovali. A jestli někdo tvrdí, že to tak není, nemá podle mě pravdu. Každý trenér, který je v tísni, má hráče, kterému řekne, ať si jde pro faul. Dneska to navíc mají snadné, protože rozhodčí jim to žerou," tvrdí.
Určitým prototypem hráče, který hodně padá, je podle Zajíce karlovarský Lukáš Pech. Dává tak za pravdu litvínovskému trenéru Hüblovi, který subtilního útočníka po čtvrtfinále ostře kritizoval.
"Je to dobrý hráč, ale ve Varech jsem viděl zápas, kde šestkrát zahodil hokejku. Jednou dostane tělo a spadne, podruhé ho seknou do ruky a on nemůže ani bruslit. Nesmysl! To mi strašně vadí, celý život jsem proti tomu bojoval. Mluvím o Pechovi, ale on je to i třeba Jarda Kalla nebo Rudovský na Kladně. To jsou hráči, kteří jsou k tomu zrození," tvrdí Zajíc.
Je to na rozhodčích...
Jediná cesta je podle oslovených expertů v práci rozhodčích. "Pokud se přihrávání faulů bude pískat, tak se to hráči naučí a budou se i při faulu snažit hrát. Je to věc výchovy a úcty hráčů ke hře," myslí si Josef Paleček.
S tím souhlasí i Josef Zajíc. "Když rozhodčí nebudou trestat filmování, bude ho stále víc. Rozhodčí to ale mají těžké. Jediné řešení je povolit metr, aby zákrok tvrdý byl, a za filmování hráče solit. Hned bych jim dal dvojku, ať jdou. Pak už mu to trenér zakáže," tvrdí Zajíc.
Působí i jako spolukomentátor v televizi a na filmování se snaží upozorňovat. "Probírali jsme to s trenéry, manažery, v televizi se na to zaměřujeme. Snad se to bude ukazovat stále víc a víc. To je jedna z cest," věří.
Tu hlavní ale stejně vidí v posuzování zákroků rozhodčími. Hlavně zákroků u mantinelu. Jsou nebezpečné, ale hráči dnes hřeší na to, že je to dobrý způsob, jak si vynutit faul soupeře. Proto se nebojí zranění a využívají toho.
"V soubojích u mantinelu bych metr uvolnil. Když hráč dostane tři rány a nic se nestane, tak si počtvrté nestoupne zády do hry a čelem k mantinelu," prohlásil Josef Zajíc.
