Jeho rolí poté, co mu před časem selhalo srdce, je péče o talenty. Na jejich turnaji v Traverse City si zahrál třeba na rozhodčího a vhazoval puk, aby mladíci mohli trénovat buly. "Je to velká zábava. Nikdy jsem netušil, jak důležité je pohybovat se mezi mladými, kteří mají motivaci, jsou zapálení a dělají, co mají," řekl Fischer listu Record-Eagle.
Sám býval stejný, hokej miloval nade vše. Jenže 21. listopadu 2005 zkolaboval na střídačce v zápase s Nashvillem, jeho srdce se zastavilo. Od té doby NHL hrát nesmí.
"Nebylo moje rozhodnutí skončit, srdeční problémy ho udělaly za mě," říká Fischer. "Bylo extrémně těžké se s koncem vyrovnat. Na druhou stranu je mi 28 let, cítím se dobře. Spousta hráčů šla do důchodu v 35 nebo 40 letech a mohou se stěží hýbat."
Proč jeho srdce vysadilo, stále pořádně neví. Před časem si zahrál aspoň charitativní zápas, aby získal peníze na defibrilátory v hokejových halách. Právě tenhle přístroj mu zachránil život.
"Znovu cvičím. A hlavně: nemám strach, který mě přepadal těsně potom, co se to stalo. Bylo velmi nepohodlné, když se mi jen trochu zvýšil tep. Cítil jsem se, jako když mám umřít každou vteřinu. Byla to opravdu strašidelná část mého života."
Teď prožívá lepší. Je věčně na cestách, ale nové práci se věnuje stejně pilně, jako míval ve zvyku oddávat se hokejovému tréninku.
"Máme nejlepší management v hokejovém světě, každý je klubu oddaný," pochvaluje si Fischer.
V Traverse City se měl potkat také s někdejšími spoluhráči při jejich kempu. A pak jej čeká znovu cesta za hokejovými talenty.
"Moje role je docela široká. Sleduju vývoj mladých. Z některých budou profesionálové," slibuje.
