Ale jedna kapitola asi bude chybět. Ta nejnovější. Bývalá hvězda NHL a kanadský olympijský vítěz se právě pokouší o velkolepý comeback.
V noci ze čtvrtka na pátek nastoupil za Calgary v prvním přípravném zápase proti New York Islanders a blafákem do forhendu proměnil rozhodující penaltu. "Já tyhle šance vždycky dával, vždycky," prohlásil prcek (168 cm) s rysy dosti vyžilého rockera. Asi už zapomněl na semifinálový rozstřel v Naganu, kde nepřekonal Haška...
Teď doufá, že využije jinou příležitost. Že si v klubu, v němž před 21 lety vkročil do NHL, vyslouží smlouvu pro následující sezonu.
Jeho návrat publikum v Calgary strhl. Kdysi ho tu lidi milovali za jeho přátelskou povahu a odvážný styl. "Klidně se rozjel a vyskočil si na největšího obra soupeře," vybavil si Robert Reichel, Fleuryho bývalý spoluhráč. Po vítězství nad Islanders halou dunělo "Theo, Theo".
I kdyby se do mužstva k Iginlovi a Jokinenovi neprotlačil, stejně prožívá úžasné období. V porovnání s minulostí určitě. V šestnácti ho ve městě Moose Jaw trénoval jistý Graham James, později odsouzený za pohlavní zneužívání svých svěřenců. V zámoří se říká, že jednou z Jamesových obětí byl Fleury.
V osmadvaceti u něj lékaři zjistili Crohnovu chorobu, poměrně vážnou nemoc trávicího ústrojí. Fleury se přesto čím dál víc ládoval alkoholem a dalšími drogami. Když hrál v New Yorku za Rangers, nakoupil po zápase tři čtyři lahve vína a šel k řece Hudson na molo pít s pobudy.
"Měl jsem problémy s chlastem, se sázením, se vším možným," prozradil z obsahu knihy. "Pařil jsem s kýmkoli. S transvestity i feťáky."
Coby hráč Chicago Blackhawks se v lednu 2003 probudil ve zkrvavené hotelové posteli v Columbusu. Měl "okno". Až později zjistil, že ho kdosi zbil ve strip baru. Po téhle aféře ho NHL suspendovala. Pít přestal před čtyřmi lety. Na nižší úrovni hrál hokej i baseball, podnikal.
V srpnu dostal povolení vrátit se do NHL. Miliony lidí mu fandí. Už to je výhra.
