Nejen po vlastech českých, ale často i na Floridu, kde má druhý domov jeho starší syn František. "Líbí se nám tam," tvrdí dvojnásobný světový šampion a šestinásobný mistr republiky, který už se sportu věnuje ze zdravotních důvodů jen pasivně. Zajímá ho fotbal, tenis a samozřejmě hlavně hokej.
"Ten je mojí drogou, bez něj nemohu být," doplňuje.
Kromě pečlivého sledování televizních přenosů proto Kaberle každoročně v dubnu spolupořádá mezinárodní turnaj veteránů (letos byl už 16. ročník) a právě v těchto dnech dolaďuje i program pravidelné červencové hokejové školy, která se koná v Mariánských Lázních.
"Je to akce určená pro všechny věkové kategorie. Jak pro menší hokejisty, tak pro ty, co přecházejí do juniorů. Anebo i pro ty, co hokej začali hrát jako dospělí a věnují semu jen jako koníčku," upřesňuje Kaberle.
Začátkem srpna mu bude kulatých šedesát let. Ovšem žádné bohémské oslavy nechystá. "Na to je ještě dost času. Člověk nemůže vědět, co bude zítra," mávne rukou. A dodá, že ten nejkrásnější dárek už dostal. Od mladšího syna Tomáše, který minulý týden triumfoval s Bostonem v zámořské NHL.
"Nepotrpím si na hmotné statky, takže tenhle Tomášův úspěch mě moc potěšil," říká otec, který rozhodující sedmý finálový zápas Bostonu s Vancouverem prožil s kamarády u televize. A na dálku si telefonoval se synem Františkem, který byl na Floridě.
"Hodně jsme to prožívali. Fantastický zážitek," popisuje.
Zisk slavné trofeje nevyvolal v rodině žádné mohutné oslavy. Zatím totiž vlastně ani není pořádně s kým slavit. Tomáš Kaberle ještě do vlasti nedorazil. "Přemístil se do Toronta, kde dřív působil, a má tam ještě zařízené bydlení. Vyřizuje s realitním makléřem prodej. Pak by měl přiletět domů," říká Kaberle senior, který si alespoň symbolicky připije s každou návštěvou.
"Běžně připíjíme na zdraví a teď k tomu aktuálně přidáváme ještě na Stanley Cup," směje se.
Ceněný Stanleyův pohár tak už vlastní oba jeho potomci. František Kaberle mladší jej získal před pěti lety v dresu Caroliny.
"Oba jsou lepší hokejisté než já. V obranné dvojici s Frantou Pospíšilem jsem nebyl ten dominantnější, jako bývají moji kluci. Spíš jsem se přizpůsobil a vytvářel celé pětce podporu. Takový servisman, to mi vyhovovalo," tvrdí skvělý bek patřící do zlaté éry československého hokeje ze 70. let minulého století.
Kovaný Kladeňák zároveň napjatě sleduje dění kolem svého mateřského klubu, který na jaře bojoval o udržení extraligové příslušnosti. Snahy otce a syna Jágrových nakonec byly úspěšné a Kladno z hokejové mapy nezmizelo.
"Byla by to škoda. Ale všechno je o penězích. Smůla, že zkrachoval podnik Poldi. Ten vytvářel silné zázemí. Řeči o tom, že ocel ve světě nejde na odbyt, byly liché. Podívejte se na Třinec," poukázal František Kaberle na klub letošního mistra, jehož hlavním sponzorem jsou železárny...
