Přitáhnout k němu děti, ze kterých by v budoucnu mohli vyrůst noví Hertlové a Voráčkové, je dlouhodobý problém. Chybí nová krev a kvalita, která by na mezinárodní úrovni dokázala konkurovat nejsilnějším protivníkům.
"Mladých hráčů je málo, na tom bychom měli zapracovat v první řadě," říká František Kučera.
Olympijský vítěz z Nagana se o to už několik let snaží, a proto moc dobře ví, že jde o hodně obtížný úkol. V Letňanech, kde má vlastní halu, nabízí rodinné prostředí, jenže ani řada dalších výhod nezabírá. Zájem o hokej má zkrátka sestupnou tendenci a pokud to půjde takhle dál, může být zle.
Hokej v BangkokuFrantišek Kučera sice kariéru dávno ukončil, přesto pořád hraje. A dokonce i na exotických místech. Před pár dny se vrátil z Bangkoku, kde se zúčastnil amatérského turnaje. "Je to neuvěřitelné, ale regulérní hřiště tam mají v sedmém patře obchodního domu," směje se 45letý obránce, jenž v Thajsku hrál se starými pány z Plzně, mezi nimiž nechyběl třeba šéf extraligy Josef Řezníček. "Právě on mě na tuhle akci zlákal. Hrozně mě překvapilo, že hokej znají v takových končinách. A ještě víc jsem zíral, když jsem zjistil, že šlo už o 19. ročník turnaje a že mají ve městě celkem pět kluzišť." |
"Není to takové, jaké bychom si představovali. Na tom se shodujeme všichni. Když nebudeme mít dostatečnou základnu, těžko z ní vypadne nějaký supertalent," ví Kučera.
Z hokeje se totiž v posledních letech stal sport pro bohaté, jelikož si málokterý rodič může dovolit platit měsíční příspěvky pohybující se kolem 1 500 korun, ke kterým si musíte připočítat další výdaje za výstroj.
"Sám podle aut vidím, že sem kluky vozí spíš movitější rodiče. Ti chudší si hokej nemohou dovolit, což je ohromná škoda. Přitom výborní hráči z minulosti často pocházeli z podobných poměrů."
Pražským týmům by nyní měly pomoci dotace magistrátu, díky kterým se příspěvky pro první dva ročníky sníží o víc jak polovinu. Jenže nárůst je zatím minimální. Alespoň tedy v Letňanech, kde by Kučera rád viděl mnohem víc dětí.
Přitom se snaží být aktivní a vychází rodičům vstříc. "Půjčujeme dětem výzbroj, výhodu máme v tom, že nabízíme pravidelný přístup k ledu, což jinde bývá problém. Přesto musíme obcházet školy."
I přes těžké podmínky dokázal Kučerův tým, kde se mládeži coby trenér věnuje například televizní analytik Milan Antoš, vychovat pár nadějí. Tou největší je forvard Jakub Vrána, jenž v 16 letech hrál na mistrovství dvacítek a teď dokonce naskočil v dresu Linköpingu ve švédské Elitserien. V sedmnácti.
"Musíme doufat, že se situace zlepší. Bez dětí to nepůjde."
