„Beru to na sebe. Mám prázdnou bránu, přestřelím ji a z protiútoku dostaneme gól,“ klopil oči litvínovský útočník František Lukeš; hosté srovnali v čase 58:28 a v nájezdech rozhodli o obratu na 3:2.
Že se na něj v přečíslení 2 na 1 řítí jeho starší sourozenec, to Štěpán Lukeš ani nestihl zaregistrovat. „Až když jsem se ohlédl, zjistil jsem, že to je on. Brácha měl na hokejce vítězství, nedal, my vyrovnali, smůla pro něj, štěstí pro nás,“ zubil se mladík.
Ještě ve dvou zajímavých momentech měl navrch. Střelu zpoza kruhu vytěsnil lapačkou, zastavil i Františkův pokus ze středního pásma, když po výletu z branky couval zpět. „Ale na bráchu jsem si dával pozor hlavně v přesilovkách, ve hře jsem se zkoušel na něj nesoustředit.“
První setkání na elitní scéně prožívali každý podle svého věku. „Jsem tak starý, že mi je jedno, kdo je v bráně. Štěpánovi to přeju, chytal výborně a ještě o něm uslyšíme,“ věští 35letý kanonýr Vervy. O 14 let mladší brankář Pirátů cítil stres: „Nebývám nervózní, ale teď jsem byl nesvůj a říkal jsem si, že se půjdu na záchod vyzvracet. Nakonec to ze mě spadlo.“
Den před derby se sešli u táty, dali si večeři, malé pivko. O tom, že v derby fanoušci uvidí jmenovku Lukeš dvojmo, nedebatovali. Pošťuchování chystali až na silvestrovskou oslavu. „U nás v Kadani se fandí spíš Litvínovu než Chomutovu, hlavně Frantovi kamarádi,“ práskl mladší.
Po odchodu Slováka Laca do Sparty se Lukeš-brankář vyšvihl do pozice pirátské jedničky. „Laco asi nechtěl v Chomutově chytat, ale Štěpán si to zaslouží. Je v extralize prvním rokem a podává skvělé výkony,“ smeká starší z Lukešů. „Sice ještě nevyhrál za tři body, vždy v prodloužení, ale chytá výborně.“
Superlativy chrlí i mladší z bratrů v rozdílném triku. „Pamatuju z léta, že Franta má strašně nebezpečnoustřelu, puky mu hrozně lítají. Když on chce, trefí to. Naštěstí tedy dneska ne,“ oddychl si Štěpán Lukeš. „Já ho mám přečteného, protože hraje dlouho, on mě asi ne, když chytám v extralize nově.“
Jsou od sebe přes dekádu a půl, proto dětství spolu neprožívali. „Já Frantu vždycky viděl jednou dvakrát do roka, když jsem byl malý. Teď máme super vztah,“ pochvaluje si brankář, který by prý ani v poli nezapadl. „Byl bych určitě dobrý útočník jako Franta,“ mrknul.
„Zato já bych byl asi hrozný brankář,“ zašklebil se František Lukeš. „Jsem levé křídlo po tátovi. I Štěpána chtěl strkat do útoku, ale on měl rád brankáře, tak chtěl být v bráně. Můj starší brácha taky chytal.“
Dva z Lukešů jsou spolu v extralize a klidně si můžou notovat: Můj brácha má prima bráchu.
