Byl spokojený, i když nakonec odjížděl s porážkou po samostatných nájezdech. "Zahrát si na Spartě se nepodaří každý den a já se za svůj výkon stydět nemusím."
Opravdu. I když je jen náhradník, Milana Hniličku zastoupil znamenitě. Že by se v Liberci rodila nová jednička? "Ale kdepak. Tou je pořád Milan. Jenže víte, jak to chodí v play-off. V něm se hraje na krev a může se stát cokoli. Proto musím být rozchytaný," vysvětluje Fikrt.
Působil sebevědomě. A to ve všech situacích, zejména při mocných závarech při dvojnásobných oslabeních, kterých hrála Sparta v utkání hned několik.
"Nejhůř mi bylo chvíli před vyrovnávacím gólem, kdy jsem skákal k protější tyčce naslepo." Ovšem účinně. O pár chvilek později už však byl bezmocný. "Identická situace, ale Broš si puk tentokrát nezpracovával a hned střílel."
Podruhé nestačil na penaltového specialistu Petra Tona.
"Jak to, že jsem nečekal tu jeho pověstnou bekhendovou kličku? Čekal, ale on ji dělá mazácky, že člověk do poslední chvíle neví, co chce udělat. Chytit takovýhle nájezd, to je vždycky o štěstí," říká liberecký gólman.
"A Sparta navíc může na nájezd vytáhnout kohokoli. Šikovných hráčů mají dost. Jsou tak vyspělí, že je dopředu nemůžete přečíst."
