Něco přece jen - už nebude na střídačce sedět Ladislav Blažek, aby za vás případně zaskočil v brance. Budete se muset spoléhat jen sám na sebe. Nejste z toho trochu nervózní?
Samozřejmě mě mrzí, že Láďa skončil. Ve Slavii mi hodně pomohl. Na druhou stranu můj úkol je pořád stejný - chytat co nejlíp. Když to nepůjde, zkusí to náhradníci.
Teď vám ale dělá dvojku Lukáš Hronek. S extraligou nemá žádnou zkušenost podobně jako třetí slávistický gólman Musil...
To se nedá nic dělat. Myslím, že se v extralize neztratí.
Čeká na vás podobný úkol, jaký měl Blažek. Budete moct předávat svoje zkušenosti mladším.
Nemám zase tolik, co bych jim předával nebo je učil. Mezi námi není takový věkový rozdíl.
Svěřil se vám Blažek se svým úmyslem po sezoně skončit kariéru?
Věděl jsem to od něj už delší dobu. Chytat by určitě ještě mohl, přesto skončit v devětatřiceti letech, to není žádná ostuda. Komu se to povede předvádět v takovém věku takové výkony jako to dokázal Láďa. Je to velké umění.
Ve Slavii jste podepsal novou smlouvu do roku 2004. Splnil klub slib, že si finačně polepšíte?
Je to tak. Nejsou to žádná přemrštěná čísla, ale já jsem spokojený. Pro mě je důležitá jistota, že budu v týmu chytat. Kdyby mi šlo o peníze, tak jsem kývnul na nabídku Kladna nebo jednoho ze dvou finských klubů.
Nebo jste šel zkusit nejprestižnější soutěž světa - NHL.
Do zámoří se zatím nehrnu. Uznávám jednu moudrost: Lepší je stoupat pomalu, pád není tak velký. Draft mě potěšil, ale věděl jsem, že výhodná smlouva mě letos nepotká. Stojím nohama na zemi. A abych tam šel do kempu, o tom jsem ani neuvažoval, protože by mi to asi moc nepomohlo. Navíc bych zmeškal začátek extraligy.
Opravdu jste o NHL letos ještě neuvažoval?
Ne, teď je pro mě hlavní úkol chytat v extralize a také v reprezentaci. Mám postupné cíle, podobně jako Roman Čechmánek. Udělal si jméno v extralize a na mistrovství světa a v zámoří se pak prosazoval snadněji.
Máte za sebou úspěšnou premiéru v reprezentačním dresu. Jaká byla atmosféra?
Play off extraligy pro mě mělo větší náboj, tohle byly jen přípravné zápasy, ale nezklamalo mě to. Hlavně že jsme vyhráli. Přiznám se, že jsem byl trochu nervózní, ale už na rozbruslení to ze mě spadlo.
Sledoval jste pak mistrovství světa? Zvládl byste to?
Samozřejmě že jsem koukal hlavně po gólmanech. Vždycky si říkám: Tak tohle bych asi měl a tohle bych asi zase pustil. Jestli bych to zvládnul? To nevím. Milan Hnilička chytal výborně, byl nejlepší. Ale nejvíc se mi líbil Švéd Salo.
Proč?
Obdivoval jsem ho už před pěti šesti lety. Je mohutný, zabere spoustu místa, navíc hodně střel ustojí.
Vy ale zrovna chodíte při chytání na led docela brzy...
Možná proto se mi líbí Salův styl. Při chytání se snažím myslet na to, abych vydržel na bruslích dýl. Pak si ale vždycky řeknu, že nejdůležitější je, jestli jsem to chytil.
Během sezony jste sliboval, že zlepšíte práci s holí. Po úpravách hřiště v Edenu budete rychlou rozehrávku potřebovat ještě víc. Jak budete hru s hokejkou trénovat?
Už se těším, až si to vyzkouším na ledě. Bude mě to hnát víc za bránu. Rohy budou ostřejší, takže budu mít na všechno ještě míň času. Zatím trochu posiluju zápěstí.
Vy posilujete? Spoluhráči tvrdí, že vás v posilovně moc často nevidí.
(smích) Je to tak. Když se trápí v posilovně, tak většinu hraju s gólmany nebo marody ping pong. Přijde mi to zábavnější. Vždycky když mě spoluhráči potkají s pálkou, dobírají si mě, jestli jsem se moc nezpotil.
Posilovna vás trápit nemusí, takže co je pro vás z letní přípravy nejhorším zážitkem?
Běhání! Na konci přípravy nás čekají běžecké testy. Třikrát sprint na dvě stě metrů, mezitím jen třicet sekund oddech - je to hrozný záhul. To už je lepší patnáctistovka.
Kde se držíte při doběhu? Vyčníváte jako v brance nebo jste vzadu?
Vyčnívám při sprintech - dobíhám jako poslední, na delších tratích uprostřed pelotonu.
Nedávno jste ve Zlíně vyhráli fotbalový turnaj hokejových klubů. Kdo je ve Slavii nejlepší fotbalista?
Asi Petr Kadlec. Stejně jako v hokeji je výborný obránce. V útoku je nejlepší Viktor Hübl.
A brankář? Poslali vás mezi tyče?
Nakonec ty výhrůžky splnili. Chytal jsem dva zápasy. Nic moc na mě nešlo, takže jsem se docela nudil. Bylo to ale zároveň štěstí - těžko bych něco chytil. Fotbalovým brankářům není co závidět - jejich branka je strašně velká. Nikdy jsem nevěděl, kde stojím, takže na mě museli spoluhráči pořád volat, abych se koukal srovnat.
Nebál jste se, že přijdete k úhoně. Nechyběla vám helma?
Zase takové rány to nebyly. Zranění jsem se bál spíš v útoku. Hráli jsme bez chráničů holení a občas jsme se pokopali. Musím se ale pochlubit - v přípravě proti fotbalistům z Jesenice jsem se sice celý zápas nepotkal s míčem, ale dal jsem svůj první gól.
Jak k tomu došlo?
Viktor Hübl mi nahrál před prázdnou branku a já se z malého vápna trefil. A ten gól byl důležitý, remizovali jsme 4:4.
Máte tři týdny volno a jste v Berouně. Není vám to líto?
Máme půlročního synka. Hraju si s ním, jezdíme na procházky. Blbneme spolu a on se pořád směje. I když ty malý děti mají strašně blízko k pláči...
Vám se opravdu nechtělo k moři?
Na dovolenou pojedeme až příští rok. Slíbil jsem manželce, že jí budu pomáhat s malým, během sezony to moc nešlo, nebyl čas. Teď jim to chci trochu vynahradit.
Přebalujete?
Taky už se mi to párkrát poštěstilo. Manželka zrovna něco vařila, takže to připadlo na mě. Vypadal spokojeně, ale trvalo mě to asi tak třikrát dýl než manželce.
Bude jednou ze syna také hokejista?
Určitě bude dělat nějaký sport. Kdyby to byl hokej, byl bych rád. Mohl by ho aspoň zkusit.
Kdo je Roman Málek
* Gólman hokejové Slavie, nejlepší brankář uplynulé sezony extraligy
* Narodil se 25. září 1977 v Praze
* Do branky se poprvé postavil v šesti letech v mužstvu ČLTK. Po sedmi letech odešel do Slavie
* Extraligovou premiéru si odbyl v prosinci 1996 v Pardubicích, kde odchytal jednu třetinu. Až na výjimku jej minuly juniorské reprezentační výběru. Jednou se dostal na Turnaj čtyř s osmnáctkou, ale stejně nechytal
* V létě 2001 nastoupil poprvé v reprezentačním dresu, připsal si vítězství nad Švýcarskem 5:3, poté střídal Hudáčka v nepovedeném duelu se Slovenskem, které české mužstvo prohrálo 4:8
* Nedávno ho draftoval zámořský klub Philadelphia, Málek však do slavné NHL nepospíchá
* Je ženatý. Manželka se jmenuje Vladimíra. Spolu mají půlročního syna Romana. Do Prahy dojíždí, protože s rodinou žije v Berouně
