Skuhravý nahodil puk na branku a Kumstát ho tečoval bruslí. "Kluci v kabině mi říkali, že jsem gólmana parádně vymíchal," smál se pak vtipkování karlovarské střídačky.
A nevyčetl vám spoluhráč, že jste mu ukradl gól?
To ne (smích). Moc jsme se o tom ani nebavili. Kdo dal gól, to nám bylo v tu chvíli úplně jedno. Gól mi připsali, ani jsem o tom nevěděl. Zjistil jsem to až z hlášení.
Dost jste se při něm tlačili do branky.
Hráli jsme přesilovku. Trenér říkal, že máme jít před bránu. Povedlo se. A nám to zvedlo sebevědomí.
Taky to bylo vidět. Po turnaji vás chválili.
Všichni tam podali dobrý výkon. Makali, bojovali pro tým. Jediný nedostatek bylo to proměňování šancí.
Podle něj vypadaly i výsledky. Dvě porážky, jedna výhra.
Škoda... Hra byla ale dobrá.
Několik šancí jste měl i vy.
Gólů jsem mohl dát víc, to je pravda.
Na ledě dostávala vaše řada celkem dost času.
Trenér nám věřil, to bylo pro nás hrozně důležité. Pak se nám hrálo o hodně lépe. Na začátku jsem z toho byl překvapený, hráli jsme přesilovky i oslabení. Jsem rád, že se nám v nich dařilo.
Petr Kumstátještě před začátkem sezony ho kouč národního týmu Hadamczik zkusil proti Německu v útoku vedle parťáka Skuhravého. Pak ho vzal i na evropskou tůru do Finska |
Dokonce jste si zahrál oslabení pět na tři. Proti Švédsku.
Taky jsem z toho byl vykulený (smích). Ještě, že jsme z toho nedostali gól… Celkově mám z turnaje dobré pocity.
Podaří se vám využít je v lize?
To se teprve uvidí. Hokej u nás je trochu jiný, nemůžu si myslet, že když se mi dařilo tam, půjde to stejně i tady. Samo to nepůjde určitě.
Přesto. Zápasy s výběry evropské špičky jsou lepší přípravou než trénink na karlovarském ledě.
To určitě. Hrálo se ve velkém tempu, mezinárodní hokej je o hodně rychlejší.
Dělalo vám to nějaké problémy?
Ani ne. Člověk si na to rychle zvykne.
Váš první zápas za reprezentaci byl proti Německu. Můžete to srovnat s evropskou túrou?
Bylo to taky rychlé, ale ne tolik. Němci hráli důrazně, dopředu ale nebyli zdaleka tak nebezpeční. Čekali na přesilovky, na naše chyby. Ve Finsku jezdila všechna mužstva pořád dopředu. Jedno, jestli to bylo v přesilovce nebo oslabení, při hře pět na pět. Pět lidí útočilo, pět lidí bránilo.
O vaší rychlosti se v extralize dobře ví. Neměl jste chuť si našlápnout i ve Finsku? Chuť by byla (smích). Doma mi to vycházelo, tam je to ale opravdu úplně něco jiného. Je daleko těžší se prosadit, prostoru je o hodně míň, na všechno je hrozně málo času. Když jednoho hráče objedete, znovu vám připadá, že je jich proti vám znovu pět.
Místo Jana Košťála jste dostali do útoku Sparťana Netíka. Jak jste si na sebe zvykli?
Řekli jsme si, že budeme hrát jednoduše, bez vymýšlení. Na to ani nebyl čas. Navíc, my to s Vencou takhle stejně nikdy nehrajeme. A povedlo se, souhra se nám dařila.
Možná i proto, že Netík hrál ještě před pár lety taky za Karlovy Vary.
Ještě ho tu pamatuju. Jeden rok jsem se s ním ve Varech potkal. Je to skvělý hokejista a taky dobrý kluk.
 Petr Kumstát (vlevo) v souboji s Jukkou-Pekkou Laamanenem. |
