Vítkovický kouč se do svého protivníka po neúspěšné olympiádě ve Vancouveru už několikrát opřel a Růžička jeho výroky těžce nese. "Pana Hadamczika neuznávám, nemám si s ním co říct. Proto jsem ve čtvrtfinále fandil Spartě," pověděl v obsáhlém rozhovoru.
Vy dva byste spolu na pivo asi nešli. Kdy se váš vztah vyostřil?
Pan Hadamczik měl řadu vystoupení po olympiádě, ale i během loňské sezony. Těch momentů je spousta.
Po olympiádě říkal, že jste samolibý a že jste hájená zvěř. Zaregistroval jste to?
Ani ne. Já jeho slova ani nezaznamenávám, protože jsem trošku někde jinde.
"Hadamczika jako trenéra neuznávám. Máme plno jiných a dobrých. Udělal jsem tlustou čáru a on je pod ní. Chápu, že je náš vztah pro lidi zajímavý, ale pro mě je tenhle člověk pára."
Uznáváte ho alespoň jako trenéra?
Ne! Máme plno jiných trenérů, ale jeho ne. Víte, já to nechci rozebírat. Udělal jsem tlustou čáru a on je pod ní. Chápu, že to je pro lidi zajímavé, ale pro mě je tenhle člověk pára.
Tahle pára se ale může stát příštím reprezentačním trenérem.
Já vím, ale to je věc výkonného výboru a hokejového svazu. Určitě to není moje věc.
Bylo by pro vás těžké přijmout takový fakt?
Ne. Na nového trenéra reprezentace mám jiný názor, ale víc se k tomu nechci vyjadřovat, protože bych se zase dověděl, že za vším stojí Růžička. To nemám zapotřebí. Jsem hrozně rád, že jsem mohl dělat dva roky trenéra národního mužstva a musím říct, že jsem tomu dával maximum. Bohužel nepřišel žádný úspěch, tak to beru, je to zkrátka sport. Věšet se kvůli tomu ale nebudu.
Jistě, že ne, ale hokej je pro vás přece všechno.
Nerad prohrávám, beru to těžce, ale takový je hokej. A v něm přichází i zklamání. Určitě se neberu za spasitele, jak mě kdysi někdo pasoval. Ani tenkrát, když jsem převzal nároďák po Ivanově smrti. Tehdy jsem do toho šel, protože jsem to chtěl zkusit. Znovu ale musím zopakovat, že bych nikdy netrénoval národní tým, kdybych nemohl zároveň vést Slavii. To byla moje jasná podmínka!
Tenhle fakt vám ale řada lidí vyčítá. Proč jste se nedokázal Slavie vzdát?
V roce 2005 jsem se v lednu ústně domluvil se Slavií, že v ní budu pokračovat, a já dohody ctím. Proto bych vzkázal panu Hadamczikovi, že jsem od národního týmu neutekl. Kdyby tehdy řekla Slavia, že můžu dál trénovat reprezentaci, nebyl by problém. Ale já jí dal slovo! Nevím, proč se k tomu pořád někdo vrací, vždyť pravidla byla dopředu jasně nastavená. Já byl u nároďáku vlastně na záskok, proto bych byl rád, kdyby to pan Hadamczik uvedl na pravou míru. Sám ví, že od ničeho nikdy neutíkám.
Pan Hadamczik o vás také řekl, že uznáváte jako trenéra jenom sám sebe.
Víte, na to se neptejte mě, zeptejte se třeba jiných trenérů. Já nerad hodnotím sám sebe. To ať dělají novináři, fanoušci nebo lidi kolem hokeje. Já v životě nebudu pořád ukazovat medaile jako on. Já mám zlatou z Nagana, on žádnou nemá a už asi nikdy mít nebude. Jako trenér nemá ani zlato z mistrovství světa. Já tady nejsem na to, abych se chlubil. Nikdy jsem takový nebyl a ani nebudu. Je to minulost. Mě zajímá, co je teď. Chci, abychom co nejlíp zvládli play-off se Slavií a abych sestavil silné mužstvo na mistrovství světa. A zase řeknu, že z něj chci přivézt medaili.
Reakcekouče Vítkovic Alois Hadamczik se o Růžičkovi nejprve nechtěl bavit, ale pak se do toho přece jenom pustil. A pěkně zostra. "Je to klaun, zbabělec a posera. Ať si klidně kecá dál, mě tím nerozhodí," prohlásil. Celý rozhovor s koučem Vítkovic čtěte ve středeční MF DNES. |
Nemyslíte, že je to odvážné prohlášení?
Vím, že to bude strašně těžké a když to nedopadne, tak si zase přečtu kritiku. S ní ale musím jako trenér počítat, s tím nemám problém. Ale musí to být v určitých mezích, aby každý věděl, co si může dovolit. A to někteří lidi, konkrétně pan Hadamczik, nevědí.
Kdy nastal ve vztahu Růžička - Hadamczik zlom? Loni, když vám po vyřazení ze čtvrtfinále play-off nepodal ruku?
To byla jedna věc, pak to pokračovalo i letos, když v novinách napadl mého kolegu Pepu Jandače. Řekl, že má mlíko na bradě. Tomu se musím smát. Podle mě je Pepa jeden z nejlepších trenérů u nás. Máme plno dobrých trenérů, ale určitě mezi ně neřadím pana Hadamczika.
Byli jste si někdy blízcí?
Ne, já to tak určitě nebral.
Pokud se stane reprezentačním koučem, tak se spolu ale budete muset alespoň na nějaké úrovni bavit.
Nebudeme. Já teď vedu národní mužstvo a taky mu nevolám. Nemám proč.
A jak nominujete hráče?
Ty vybírám podle dohody s asistenty a pak jména hráčů pošleme na kluby. Tak se to dělalo vždycky. Proto nechápu, proč se poslední dobou začíná řešit, proč všem nevolám.
Nebylo by to vhodnější?
Mně to připadá trošku trapný. Samozřejmě, jsou výjimky jako Jarda Jágr, Tomáš Vokoun nebo Petr Čajánek, které obvolám. Ale ti už pro nás něco udělali. Ostatní nebudu prosit, takhle to přece nemůže fungovat! Bavil jsem se o tom i s Ivanem Hlinkou. Pamatuju, jak dělal nominaci na Světový pohár. Tehdy napsal jména hráčů na papír a nikomu nevolal. Tak proč bychom to měli najednou měnit? To přece není možný, abychom obvolávali čtyřicet hráčů.
|
"O panu Hadamczikovi jsem nikdy nic neřekl do novin. To bych si nikdy nedovolil. Kritizoval jsem ho pouze na výkonném výboru, kde jsem mu svůj názor řekl přímo očí." |
Já to takhle nechci řešit. Kritika se snesla na trenérovu hlavu, tak to vždycky je. Beru to tak a souhlasím s tím. Řekl jsem, že to beru na sebe, protože jako trenér za výsledky zodpovídám. Na druhou stranu nemám potřebu někomu něco vysvětlovat.
Ptám se proto, že pro Hadamczika je dodnes velké téma kritika po olympiádě v Turíně.
Já jsem o něm nikdy nic neřekl do novin. Představte si to. Žádnému novináři jsem nikdy nic neřekl. Řešil jsem to jenom na výkonném výboru.
Ale vaše hlasitá slova byla slyšet i přes zeď.
To, že stáli novináři za dveřmi, to je věc druhá. Všichni ale víte, že jsem do novin nikdy nekritizoval žádného trenéra. To bych si nedovolil ani k trenérovi, ke kterému necítím sympatie. Tohle byla věc výkonného výboru, tam jsem mu jako člen reprezentační komise řekl do očí, jak jsem to viděl.
Objasněte mi jednu záhadu. Když se stal Hadamczik koučem reprezentace, zvedl jste pro něj ruku. Jak je to možné?
Tehdy si ho vybral sportovní úsek svazu. Měl jsem jiný názor, ale oni doporučili tohle řešení, tak jsem se podřídil. Když jsem byl ve výkonném výboru, tak se říkalo, že o všem rozhoduje Růžička. Takhle to ale nefunguje. Já můžu mít názor, můžu podat nějaký návrh, ale pak jsou tam další lidi a ti ho v hlasování nepřijmou. Nemám problém s tím, když budete mít jiný názor než já. Naopak. K čemu mi bude, když mě budete klepat po ramenou, že je všechno dobrý, když si myslíte něco jiného? Ještě bych chtěl říct jednu věc.
Prosím.
Když jsem v roce 2005 vedl národní mužstvo na mistrovství ve Vídni, byl tam celou dobu pan Hadamczik. Asi věděl, že končím, tak si to tam zřejmě pěkně obšlápnul.
Měl jste ten dojem?
Připadalo mi to tak. Byl tam celé mistrovství. Hlavně, že se psalo o mně, když jsem na tři dny přijel do Turína. Tam jsem jel ale z pověření výkonného výboru. Podíval jsem se na dva zápasy a jel domů. On tam byl jako fanoušek, neměl s reprezentací nic společného.
Teď vás čeká semifinále proti Vítkovicím. Ať už to dopadne jakkoli, podáte si s Hadamczikem ruku?
Po té loňské sezoně nevím. Z Vítkovic nemám s nikým žádný problém, ale pan Hadamczik neměl tu odvahu přijít za nikým, ani za hráči. Já jsem takový, že porážku přijmu, i když to bolí. Přijal jsem ji i na Spartě, když jsme prohráli finále.
A co když za vámi přijde a podá vám ji před kamerou?
To může. Pro mě je to vzduch.
Čtěte ve středeční MF DNES
Více o tématu Růžička vs. Hadamczik čtěte ve středeční MF DNES, včetně reakce vítkovického trenéra.
