Před šampionátem jste říkal, že úspěch by byla medaile. Teď už máte minimálně stříbro. Jste pyšný na svou práci, na svůj tým?
To už jsem delší dobu. Teď jsme úspěšní. Je to zkušenost pro hráče, která se nedá koupit. Pro vývoj českého hokeje je to jenom dobře.
Když se podíváte zpátky, kdy vám bylo na šampionátu nejhůř?
Abych pravdu řekl, tak dalece jsem nepřemýšlel. Byli jsme smutní, že jsme nešli do čtvrtfinále z prvního místa. Co si budeme říkat - Rusové vzbuzovali respekt.
Těší vás hodně, že vám tým věří?
Zkušenosti od mládí mi velely, abych tým budoval. Třinec jsem vytáhl z druhé národní a dostali jsme se až do finále extraligy. Přišel jsem do Vítkovic, které byly v baráži a vybudoval jsem tým na dvě medaile. A ve Spartě byla nutná také přeměna týmu a skončili jsme na medailových pozicích. To samé u dvacítky. Člověk si potvrzuje, že rád pracuje s lidmi, kteří chtějí. Když je vzájemné pochopení, přijdou i výsledky.
Žádný trenér národního mužstva nemusel čelit takové kritice jako vy. Jak moc vás to vyčerpávalo a jak velká je to pro vás v tuhle chvíli satisfakce?
Největší, jaká v životě může být. Po olympiádě jsem byl vyčerpaný z lítosti. Beru kritiku novinářů. Ale někteří psali lži. A ty mě ranily. Lidé se na mě koukali skrz prsty a přitom člověk za nic nemůže. Neměl jsem obrany. To mě mrzelo.
Pojďme k zápasu. Nezačal pro vás příliš dobře, že?
Finsko nás v první třetině přehrálo. Dostali jsme se pod tlak, pak padl takový nešťastný gól. Ale tým se nepoložil. Zachoval absolutní klid a šel si dál za svým cílem.
Nezamrazilo vás, když dali Finové tak laciný gól?
V zádech mě při zápasech mrazí často. Třeba když jedou dva na jednoho. Člověk si musí zvyknout. Je obdivuhodné, jak i mladí kluci, kteří na mistrovství světa hrají poprvé, zvládají těžké situace. S nadšením očekávají, kdy můžou jít na led. To je pro trenéra krásná práce.
Jak se vám líbila Plekancova drzost při vyrovnávacím gólu?
Individuální akce Plekance nás hodně zvedla. Provedl to mazácky. Vidíte - i hráči v takovém věku toho umí dost. Musím ale vyzdvihnout Davida Výborného s Tomášem Kaberlem. Jsou to lidsky i hokejově hráči, jaké jsem nikdy nezažil. Budu na ně pyšný celý život.
Čeká vás finále. Co to pro vás znamená?
Je to můj největší zápas, který budu koučovat. Je to největší sen, kterého může trenér docílit. Připravíme se tak, abychom si po utkání mohli říct, že jsme pro úspěch udělali všechno.
