Opravdu?
S bráchou jsme snad jediní na celé Moravě, kteří ji nepijí.
To však musíte být na Valašsku za vyvrhele, ne?
(smích) Tak trochu. Zapijeme to vodkou.
Romane, čekal jste jste tak parádní kontrakt?
Abych se přiznal, tak ani ne. Mojí hlavní podmínkou bylo, aby dostal víceletou smlouvu, to dopadlo velice dobře. A ty peníze jsou bonus. Můj agent Petr Svoboda odvedl vynikající práci.
Vaší další prioritou bylo zůstat v Kanadě, že?
Ano. Chtěl jsem zůstat v Calgary, moc jsem si to tam oblíbil. Město je super, po hokejové stránce také všechno fungovalo. Fanoušci jsou tam velice dobří a klub jako organizace je jeden z nejlepších, kde jsem byl.
Proč jste tedy v Calgary nezůstal?
Vedení mi nabídlo smlouvu jen na dva roky. Zato Montreal přišel se skvělou nabídkou, v ten okamžik jsem vůbec nepřemýšlel.
Dá se říct, že byste nešel do amerického klubu?
Pokud by mi dal víc peněz než kanadský, tak bych to tvrdit nemohl. Nějaké americké kluby o mě stály.
Které?
San Jose a New Jersey, ale ti nabízeli kontrakt jenom na dva tři roky.
A co Detroit?
Ten se také zajímal, ale nakonec podepsali Rafalského, tak to padlo.
Nemrzí vás to? Tam byste měl solidní naději na úspěch.
To je pravda, mužstvo mají skvělé. Je tam Hašan, který chytá velice dobře, takže šance na Stanley Cup tam určitě je.
A co v Montrealu?
Vím, že kanadští fanoušci čekají na úspěch hrozně dlouho, ale máme ambiciózní mužstvo. Koivu, Kovaljov, k tomu pár mladých borců, kteří dřou. Myslím, že když se probojujeme do play-off, může přijít překvapení.
Montreal je prý vaše oblíbené město. Je to pravda?
Ano.
Jak to?
Zaprvé jsem tam byl draftovaný. A kdykoli jsem tam přijel s New Yorkem nebo Edmontonem, moc se mi tam líbilo. Montreal patří mezi hokejisty k vyhlášeným městům. Výborně se tam chovají k hráčům, klub má tradici. V minulosti vyhrál strašně moc Stanley Cupů. Když se řekne Montreal Canadiens, má to zvuk.
Ve městě je ale hlavním jazykem francouzština. Už jste se začal učit?
To je pravda, tam se anglicky pomalu nedomluvím. Nějaké věty se budu muset naučit.
V zámořském tisku jsem se dočetl, že vás Martin Ručinský varoval před tamními novináři. To jsou tak zlí?
Vadilo mu, že jich je tam hodně. Jsou prý všude, kde se ocitnete. Na každém tréninku, na každém zápase. V Kanadě však nic jiného než hokej nemají, tak se tomu nedivím.
Takže s nimi neměl nějakou špatnou zkušenost?
Ne, to ne.
Berete angažmá v Montrealu jako své poslední v NHL?
Doufám, že ne. Když vidím hráče, kteří podepisují v osmatřiceti ve čtyřiceti letech takové super smlouvy, tak si říkám, že tam budu taky hrát do pětačtyřiceti jako Chris Chelios.
Máte v týmu druhou nejvyšší smlouvu. Nebojíte se, že na vás bude vyvíjený tlak?
Ten asi bude. Ale já si myslím, že jsem dost zkušený, abych se věnoval jenom hokeji. Vím co a jak, už jsem v kanadských týmech hrál. Vím, že v Montrealu bude tlak ještě větší, na to mě upozorňovali. Když se nedaří, jdou tu po Evropanech. Na to jsem si už ale zvykl.
