Jeho sourozenec Martin Hanzal byl letos členem českého reprezentačního výběru hráčů do dvaceti let. Medaili domů sice nepřivezl, hokejky pro bratra však ano.
A že to byl dárek!
"Ještě jsem ani neměl možnost s ním mluvit, abych mu za ně poděkoval," svěřuje se Jiří Hanzal.
Když v zápase proti Ostravě prolomil střeleckou smůlu, prozradil: "Radost je veliká, ale je třeba se zase připravit na příští zápas a dávat góly i dál."
A vyšlo mu to. V sobotním utkání proti Olomouci se trefil hned dvakrát. "Ani bych neřekl, že jsem se rozstřílel, prostě jsem měl štěstí," praví skromně. "Teď na to budu akorát chtít navázat," opět si předsevzal Hanzal.
Fanoušci už opouštěli Horácký zimní stadion, když vstřelil svoji druhou branku v zápase. V čase 59:59 se prosadil v nepřehledné situaci před olomouckým brankářem Adamcem.
"Najednou jsem viděl puk, tak jsem to tam napálil," popisuje forvard. "Bylo spíš štěstí, že to prošlo mezi nohama asi třem hráčům až do branky."
Hanzal věří, že po nevydařeném období přichází jeho osobní zlepšení. "Mám teď trochu více sebevědomí, ale nesmí se to přehánět. Snažím se více střílet. Vím, že je třeba hrát jednoduše, důrazně, ne pořád vymýšlet nějaké nahrávky."
Duklu po sérii tří domácích utkání, ve kterých vybojovala sedm bodů, čeká zápas na ledě lídra z Ústí nad Labem. "Nemáme co ztratit. Ale nepojedeme tam odevzdat body, určitě se o ně popereme, " slibuje Hanzal.
