Člověka to samozřejmě napadne. Tím spíš, když se o tom psalo i v novinách. Nebyla to každopádně moje hlavní motivace.
Tou bylo co?
Konečně vyhrát venku. Od začátku sezony jsme ještě na hřišti soupeře nezískali tři body. Už bylo na čase.
Ze sebe jste měl tentokrát dobrý pocit?
Vyšlo nám to. Výsledek 5:2 je pro nás velice pěkný. I první třetina ušla, přestože jsem dostal dva góly. Podle mého jsme byli lepší. Chvíli jsem si nesáhnul na puk, pak přišla druhá, třetí střela a Vondrka to tam krásně trefil bekhendem. Jasně, po první třetině jsme byli zklamaní. Pak jsme ale začali dávat góly a já jsem to zavřel.
Navíc vám pomohly dvě nastřelené tyčky.
To bylo důležité! Přesně to jsou ty momenty, které zápasy lámají na jednu nebo na druhou stranu. Slávisté o něco málo gól nedali, my vzápětí naopak snížili. A zápas se najednou otočil.
Zkraje sezony jste si postesknul, že na širším ledě máte problém s vykrýváním úhlů. Už je to lepší?
Jak kdy. Když mužstvo vyhrává, cítím se dobře (úsměv). Pokaždé cítím, že by šlo udělat něco víc. První slávistický gól asi šel chytit, druhý mi do branky propadnul smolně. Ale to patří k hokeji. Nikdy nemůžu být úplně spokojený. Nejdůležitější je tak jako tak, že jsme vyhráli.