Je pro brankáře extraliga jiná než 1. liga?
A jak! Akce jsou rychleji zakončené, důrazněji. Ale zase se dá manipulovat s hráči, protože víc sledují gólmana. Zato v 1. lize si všímají spíš puku. Takže teď si může hráče připravit, kam potřebuje.
Jak to s gólmany trénujete?
Křičím na ně: Budeme hrát poker! Třeba v situacích tři na dva. Ukážou jim, kde jako že nejsou, ale nakonec tam jsou. Hrají tělem, matou, blafují. Něco jiného se zahraje rameny, něco jiného nohama. Špičky jako Lang, Bříza, Hašan, ti to výborně ovládají. Připraví si soupeře tak, aby vystřelil, kam chtějí. Ale taky to nemusí vyjít. Třeba když narazíte na kosa jako býval Vláďa Martinec...
Sázíte se stále s brankáři?
To nejsou sázky, ale obchod. Třeba s Dubou jsme si dávali limit, kolik v zápase může pustit gólů. Když to splnil, dostal čokoládu, když ne, koupil ji on mně. Teď to v extralize bude dražší, už v baráži jsme přešli na šampaňské. Jako jsem to dělal ve Spartě s Petrem Břízou...
Kde vůbec berete energii? Každý den na ledě, zápasy na střídačce, to by zmohlo i mnohem mladší...
Od kluků. Oni mi nabíjejí baterku. Celou dobu se snažím pracovat s hráči, kteří přistoupí na moji filozofii. Není "já musím", ale "já chci". Máme zakázáno "tohle nejde", ale říkáme "ještě to neumím". Je to o spolupráci, ne nádeničina.
Jak k vám přistupují, když je mezi vámi rozdíl několika generací?
Musím navázat úzký kontakt, naladit se na stejnou vlnu. Brankáři, to jsou individuální sportovci v rámci kolektivu. Musím o nich vědět všechno. Rodinné poměry, v jaké jsou náladě. Od toho se odvíjí i náplň tréninků. Když má doma nějaké problémy, nemůžu mu naložit. Trénink pak nemá cenu. Když už je dobrý, doženu to.
A posílal vás někdo do důchodu, když byl třeba naštvaný?
Ještě kupodivu ne (smích)! Milan Řehoř v polovině přípravy vyhlásil, že největší nebezpečí v hokeji je hyperaktivní důchodce.
Dokdy chcete trénovat? Loni v prosinci jste se Pirátům upsal jako šéftrenér brankářů na 3 roky.
Říkal jsem, že skončím s Hašanem. Měli jsme dohodu. Teď se to protahuje. Ale bez hokeje si to nedovedu představit. Zažil jsem období dvouměsíční pauzy - a neměl jsem co dělat. To bylo na špagát. Člověk musí počítat s tím, že jednou bude chodit krmit labutě k Vltavě. Musí to přijít, už to bolí.
Hokejový brankář Dominik Hašek absolvuje skoky přes překážky. Čas mu měří kouč Josef Bruk.
Ale vypadáte pořád dobře.
Díky hokeji. Člověk s klukama nestárne, musí s nimi pořád blbnout. Humor, to je jeden předpoklad k vytvoření osobního kontaktu; s ním se dá v práci výrazně přidat.
Kdy naposledy jste na sobě měl brankářskou výstroj?
Ani nepamatuju, před dlouhou dobou za staré pány. Kluci už mě hecují, ale já říkám: Než přinesete výstroj, vyberte na věnec. Protože než se oblíknu, dostanu infarkt. Ona je v mých letech drzost už jen to, že si beru brusle. Asi by mě už měli odstřelit (smích).
Zmínil jste Haška, který chystá ve 47 letech comeback. Jak vaše spolupráce funguje?
Je trošku omezenější, protože mám smlouvu v Chomutově. On ještě sám nepodepsal, konzultujeme všechno po telefonu. Soustavně, jako to bylo těch 13 roků zpátky, už to není. Protože sám neví, jestli bude hrát. Zachoval se seriózně. Když neměl jasno, říkal, ať se zařídím, abych mohl existovat.
Chtěl jste ho do Chomutova?
Chtěl.
A proč to nevyšlo? Trénovat začal v Pardubicích.
Je tam jeho trošičku osobní problém. Zkoušel hrát v Česku, zkoušel hrát v ruské KHL. A když jsme se na tohle téma bavili, řekl, že když už bude chytat, tak jedině v NHL. Jsou tam nějaké důvody, které ale my už nevyřešíme.
Jak jste vůbec u Pirátů spokojený?
Strašně se mi tu líbí, vždyť v tomhle kraji jsem dlouho hrál. Krásných 8 let v Litvínově. Extraliga, byli jsme mladí. Já, hrající kouč Míra Klůc, Jarda Walter, Galina, Kalina, Zímovi, Dům, Hudec, starej Kýhos, Ivan Hlinka s námi začínal, samí fajnoví kluci. S partou, co postoupila, se scházíme každý rok.
Dominik Hašek se musel udržet v pevném celku, který kolíbal kouč Josef Bruk.
Plno skvělých střelců. Kdo vás na tréninku nejvíc "trápil"?
Klůc. Vzal si mě stranou a říkal: Pojď, srabe, já si tě vyzkouším. Míra to uměl trefovat, byl superstřelec.
S Litvínovem vás čekají derby.
Musíme je porazit, ne? Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Hráč proti bývalému týmu obvykle dá gól, pro mě bude tím gólem výhra.
A jak na to chystáte brankáře?
Řehoř, Kostúr i Hanuljak léto výborně zvládli. Byl jsem překvapený, protože máme trochu jinou filozofii proti tomu, co se v Česku razí, náročnější. Perfektní vykrývání úhlů, pokud možno hrát na polovinu branky... Je toho víc. A funguje to. Vždyť Řehoř měl při postupu přímé srovnání s extraligovými gólmany Orctem, Francouzem a Hüblem. A ze 14 zápasů byl ve 13 lepší než oni.
