Úvod letošní sezony nevyšel vašemu mužstvu úplně podle představ. Kdy přišel zlom k lepšímu?
Pravdou je, že ještě před odjezdem na juniorské mistrovství světa se nám moc nedařilo. Ale když jsme se vrátili z Ruska, výrazně jsme se zlepšili.
Prvním kolem play off jste pak prošli bez sebemenšího zaváhání ...
Proti Guelphu jsme vždycky hráli výborně, proto jsme si věřili a přejeli je. Jenže ve druhém kole jsme narazili na Erie a to je nejlepší mužstvo v lize. Neměli jsme na to, abychom je vyřadili, ale mohli jsme je mnohem víc potrápit.
Jak se dařilo vám osobně?
V prvním kole nic moc, ale ve druhém jsem měl nejvíc bodů z našeho týmu. Vydařila se mi celá série a skoro v každém zápase jsem měl dva body.
V posledním semifinálovém utkání v Erie vás však potkala nečekaná nepříjemnost. Jak se všechno seběhlo?
Začalo to menší rvačkou před naší střídačkou. Seděl jsem přímo před tím a jeden protihráč se po mně začal ohánět a chtěl mi dát pěstí. Začali jsme se prát a rozhodčí mi dal trest do konce zápasu, i když jsem v tom byl vcelku nevinně. Naštvaně jsem odcházel takovou uličkou, kde na mě diváci házeli kelímky a řvali na mě. Nevěděl jsem, jestli na mě někdo z nich neskočí přes zábradlí, protože už tam měli takové případy, raději jsem se ohnal hokejkou. Bohužel tam byl nějaký kluk a trošku jsem ho trefil do břicha. Vůbec nic se mu nestalo, ale udělali z toho 'kovbojku'.
Také v českých médiích byla celá událost nastíněna jinak ...
Tady napsali, že jsem vyhodil hokejku do diváků.
Mluvilo se dokonce o obvinění z výtržnictví. Jaká tedy byla dohra?
Šel jsem na policejní stanici, ale nic hrozného z toho nebylo. Jen jsem musel zaplatit pokutu 300 dolarů. Možná by z toho nebylo vůbec nic, ale šel jsem k soudci a ten se mě zeptal, jestli jsem vinen nebo nevinen. Poradili mi, ať řeknu, že jsem vinen, abych nemusel zůstávat v Erie. A tak jsme zaplatili pokutu a všechno bylo v pohodě.
Když se vrátíme k hokeji - zatím jste neprošel draftem NHL; jsou už letos nějaké náznaky?
Mluvil jsem se zástupci několika týmů, ale zatím je předčasné něco říkat. Vloni jsem byl na žebříčku taky dost vysoko a nakonec si mě nikdo nevybral. Mohlo by mi prospět, že jsem byl na dvacítkách, ale nechávám to náhodě. Každopádně chci ještě zůstat v zámoří.