Havířovské řádění by se dalo popsat takřka nekonečnou řadou skvělých individuálních výkonů a počinů. Například Lubomír Korhoň dal tři góly, Marek Melenovský dal jeden v oslabení a na další tři přihrál, Radovan Biegl pochytal třicet jedna střel... Jenže havířovský tým šlapal jako tým. Jeho neustálá převaha, tlak a z toho pramenící šance tryskaly z jednoduchosti, rychlosti a ohromného nasazení všech hráčů. Od první do poslední vteřiny. Nepolevili ani na okamžik.
"Ano, všichni jsme byli v pohodě," přitakal obránce Miroslav Javín. "Přitom zrovna proti Vsetínu jsme zvláštní motivaci neměli. Dobře se nám s ním hrálo i na jeho ledě. Prostě jsme si věřili a padalo nám to do branky."
Trenér Peštuka na lavičce pořád burcoval. "Nesmí se polevit ani na chvíli," křičel i za stavu 5:0 ve druhé třetině. "Vsetín má přece jenom takový tým, který by toho dokázal okamžitě využít."
Hosté se ale nezvedli. Od začátku tahali za kratší konec. Měli sice několik velmi slibných šancí, ale ztroskotali na výborném Radovanu Bieglovi v bráně. Ten dával spoluhráčům jistotu. Zejména v první půlce zápasu. Jakmile Marek Melenovský ve 38. minutě sebral v oslabení soupeři puk na modré čáře a sólo zakončil učebnicovým blafákem do bekhendu, bylo rozhodnuto.
"Do té doby jsme se ještě mohli vrátit do zápasu, pak už ne," uznal vsetínský trenér Zdislav Tabara. "Havířov byl od začátku lepší, diktoval tempo a vyhrál naprosto zaslouženě."
Šest kol před koncem základní části je Havířov dvanáctý. Před posledními Karlovými Vary má náskok patnácti bodů, na osmou Slavii jich ztrácí deset.
