Večer pak před vyprodaným hledištěm dal Tampě dva góly a na dva další krajanovi Radku Bonkovi přihrál. Senators triumfovali 7:0, a splnili tak příkaz vedení, vyděšeného z hrozby stěhování do jiného města. "Bylo o hodně zábavnější hrát před plnou halou," řekl pak Havlát tamním reportérům.
Taky diváci přispěli k záchraně hokeje v kanadské metropoli. Když budou teď, v krizi, pravidelně chodit na zápasy, tržby ze vstupného stoupnou a Senators zůstane naděje na přežití. Hokejisty snad ani tolik netrápilo, že jim mzda přišla v lednu na konto se zpožděním. Senators dluží bankám, různým firmám, ale i hráčům. Třeba obránce Karel Rachůnek ještě nedostal prémie za loňské play off. Částka se údajně blíží 100 000 dolarů.
Všeobecné škudlení se například u Havláta projevuje i jinak. Nechodí na led tak často, jak by si svým uměním zasloužil. Zní vám to nevěrohodně? "V létě má Martin jednat o nové smlouvě a rozhodující jsou vždycky statistiky z poslední sezony," tvrdí agent Stloukal.
Havlát sice není jeho klientem, avšak komunikují spolu dost často. "Senators si prostě nepřejí, aby měl Martin moc bodů, protože by mu později museli dát vyšší plat," vysvětlil Stloukal. Třebaže Havlát cítí energii i sebevědomí na mnohem výraznější roli v mužstvu, hrává průměrných šestnáct minut za zápas. Kdyby dostával dvacet jako mnozí jeho soupeři, v NHL by čněl ještě víc.
"Martinův agent už musel zajít za generálním manažerem, aby se to trochu změnilo," říká Stloukal. Havlát by podobné věci v Kanadě asi veřejně pronést nemohl. Přistěhovalec z Evropy by hned byl považován za nevděčníka. Ale proti Tampě mu vedle Radka Bonka, prvního centra Ottawy, naměřili „výjimečných“ 17 minut a on posbíral čtyři body. Ač skromně vytížený, v produktivitě NHL se drží na úrovni věhlasných soků Sundina, Pálffyho či Šatana. Občas není snadné pracovat v bankrotující společnosti..