Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hertl objevuje Ameriku a říká: Jako Jágr nikdy nebudu, on je legenda

GÓLOVÉ ÚSMĚVY. Tomáš Hertl (uprostřed) slaví gól se svýmu spoluhráči ze San Jose. | foto: AP

8 2013
Stačily dva zápasy, aby ohromil NHL, všichni jsou z něj nadšení. Teprve nyní se ale hokejový útočník Tomáš Hertl v zámoří poprvé otevřel a v obsáhlém rozhovoru pro deník San Jose Mercury News hovořil nejen o hokejových záležitostech.

Ne, Hertl se v angličtině stále nezlepšil natolik, aby byl schopný vyjádřit všechny své pocity a dojmy. Rozhovor proběhl díky reportérovi TV Nova, který pomohl jako tlumočník. Velký talent s cizím jazykem bojuje.

"Nevýhodou je paradoxně to, že čeština je strašně složitý jazyk. Na všechno máme mnoho slov, což je pro mě špatně. Snažím se překládat úplně každé slovo a moc nad tím přemýšlím. Přitom angličtina je vlastně jednoduchá. Nemám s ní takový problém, jak by se mohlo na první pohled zdát. Rozumím lidem, ale mám ještě problém mluvit. Když na tréninku něčemu nerozumím, zeptám se a trenéři mi to vysvětlí. A když to nejde, napíšou nebo nakreslí mi to na papír a já si to pak doma procházím. Takhle mi malujou i systémy hry."

O čem všem ještě Hertl mluvil?

O zvykání na NHL
"Možná to vypadá, že jsem si na NHL zvykl, ale všechno je tu rychlejší. Někomu nahraju a někdo mě hned srazí. V Česku jsem měl na všechno mnohem víc času. Tady mají všechny týmy propracovaný systém a třeba u videa strávíme mnohem víc času."

Fotogalerie

O americké kultuře
"Něco je snadné, něco ne. Co pro mě není jednoduché, to je doprava, protože nemám auto a ani si žádné nemůžu pronajmout. Ještě mi totiž není 21 let. Koupit si ho? To zatím ne, ještě pořád bojuju o místo v týmu."

O poznávání Kalifornie
"V neděli jsem byl s mamkou a přítelkyní v San Francisku, jeli jsme tam vlakem. Byl jsem tam už na začátku září, líbí se mi most Golden Gate a musím říct, že celé město je opravdu moc pěkné."

O bydlení na hotelu
"Na začátku léta jsem strávil dva týdny v místní rodině a měli jsme dohodu, že když se dostanu do prvního týmu, budu u nich žít. To pro mě bude nejlepší, protože budu mít v hlavě jenom hokej a nic jiného. Rodina se ke mně chová výborně, vlastní byt si koupím možná příští rok."

O Martinu Havlátovi
"Hodně mi tu pomáhá, protože je to jediný člověk, který mi rozumí. Ale poděkovat musím i ostatním klukům. Třeba Alex Stalock mě bere svým autem na tréninky."

"Můj styl je Jágrovi asi podobný, ale on je jiný level. Ani si nemyslím, že někdy budu jako on, on je opravdová legenda."

O Jaromíru Jágrovi
"Je to můj dětský vzor, fandil jsem kvůli němu Pittsburghu. I proto mám rád Malkina a snažím se hrát jako oni dva. Můj styl je asi trochu podobný Jágrovi: oba máme velký zadek a snažíme se toho využít při hře. Vím, že mě k němu přirovnávají a je to pro mě čest, ale Jágr je úplně jiný level. Ještě mě čeká dlouhá cesta, než budu jako on. Ani si nemyslím, že se mi to někdy povede, já chci hrát svou hru, on je opravdová legenda. Těším se, až si proti němu zahraju v NHL, ale já se těším na každý zápas v NHL, protože si to tu opravdu užívám. Je to jako sen."

O rozhodnutí odejít do Ameriky
"Dlouho jsem o tom snil, tak jsem vůbec neváhal. Chtěl jsem jít za moře, i kdybych měl hrát jenom v AHL, protože vím, že vedení chtělo, abych se zlepšil v angličtině. Lidi z klubu mě tu můžou sledovat, jsem tu zkrátka blíž. Věděl jsem, že udělám cokoli, co po mě bude San Jose chtít."

"Pan Růžička mě nenutil zůstat ve Slavii. Naopak mi popřál hodně štěstí a řekl, abych tvrdě trénoval. Že je to jediná cesta, jak se dostat do NHL."

O Vladimíru Růžičkovi
"Nenutil mě, abych zůstal ve Slavii. Říkal mi, abych ještě rok zůstal, ale byla to jen jeho rada. Nebylo to tak, že by nechtěl, abych šel do NHL. Spíš mi říkal, že by pro mě bylo lepší ještě zůstat. Nakonec mi ale popřál hodně štěstí a řekl, abych tvrdě trénoval. Že to je jediná cesta, jak se dostat do NHL. Slavia je tým mého dětství a budu se tam každé léto vracet. Rád bych panu Růžičkovi poděkoval za šanci, kterou mi dal a co pro mě za ty roky udělal."

O čísle 48
"Já si nevybral, prostě jsem ho dostal. V budoucnu si možná vyberu jiné, ale když budu úspěšný s tímhle, nebude důvod ho měnit. Číslo pro mě není důležité."

O svém úsměvu
"Vždycky jsem se snažil být pozitivní, jak to jen šlo. Vyhráváme, takže není důvod být smutný. Proto se pořád usmívám. Usmíval jsem se v Česku a směju se i v San Jose."



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze