Sedmadvacetiletý útočník finského klubu IFK Helsinky předsevzetí splnil. Bratr Jan, bývalý vynikající obránce, ho před holešovický hotel Expo přivezl s velkou rezervou.
"A to jsme pořád dodržovali předpisy!" řekl Roman Vopat a napůl zažertoval: "Ten bráchův obouchaný peugeot stejně víc nejede!"
Když minulý týden při tréninku IFK Helsinky uslyšel, že ho kouč Lener zve do národního mužstva, pronesl: "To je vtip, ne?"
Aby uvěřil, museli mu ukázat fax z Prahy, v němž český svaz žádá jeho uvolnění na Karjala Cup. Hned se vyptával spoluhráče Benýška, jak to v týmu chodí.
"Bráchovi jsem nároďák vždycky záviděl," tvrdil Vopat. "V NHL jsem hrál, teď se mi splní další sen."
Po sobotním utkání finské ligy se v neděli sbalil a v pondělí odletěl do vlasti. Vezl s sebou výstroj a hokejky. "Na kalhoty vyfasuju jen červené návleky, dostanu i přilbu," řekl. "Velikost dresu jsem nehlásil. Pan Lener viděl, že jsem docela velkej."
Na trenéra udělal dojem silou a statečností. Při jeho finské inspekci se mu předvedl vítěznou rvačkou. Měří skoro 190 centimetrů a váží 100 kilo. V klubu Los Angeles Kings se na dvě sezony sešel se sourozencem Janem, který musel s nadějnou kariérou skončit kvůli chronickým vyrážkám.
Přes Německo se s kanadskou manželkou stěhoval do Finska, kde působí od léta 2001. A teď ho zaskočila Lenerova pozvánka.
Neporoučel si, jaké číslo chce mít na dresu. "Já budu hrát s čímkoli! Ono to není v čísle," řekl. Co si kromě hokejového vybavení vzal s sebou? "Telefon, peníze a snad nějakou tu formu..."
Cestou z Litvínova do Prahy klábosil s dávným kamarádem Skořepou, který byl do reprezentace povolán s ním. "Známe se odmalička, vyrůstali jsme spolu," řekl Vopat. "Jinak znám v mančaftu jenom asi pět kluků."
Sotva si v hotelu u T-Mobile Areny uložil zavazadla, zajali ho reportéři a televizní štáby. Měl volnou chvilku před odjezdem na trénink. V hale se připravoval koncert zpěváka Robbieho Williamse, takže hokejisté museli za ledem do Letňan.
"Zatím jsem se tu s nikým nebavil," pravil Vopat s úsměvem. "Ubytoval jsem se a víc jsem nestihl. Pořád tu stojím s vámi. Tolik novinářů! To se mi naposled stalo po prvním zápase v NHL!"
