Petra Vampoly se v pátek hokejisté Komety obávat nemusejí. Opora Liberce duel v Brně kvůli trestu za opakované filmování vynechá. „Když jsem si četl rozhovor s ním, musel jsem kroutit hlavou. Říkal, že tam byl kontakt, jenže kontakt je u každého souboje. Tuhle alibistickou výmluvu nechápu,“ sděluje Petr Ton.
Brněnský snajpr si podobná slova může dovolit, v extralize platí za vzor férového chování. A to samé, alespoň s ohledem na filmování, se dá říct o celé Kometě. V letošní sezoně zatím za rozmáhající se nešvar trestána nebyla.
„Snažíme se kluky nabádat, aby to nedělali. Akorát by tím popudili rozhodčí a vykládalo by se, že simulujeme,“ oznamuje asistent trenéra Martin Pešout. „Já to přímo nesnáším,“ hlásí Ton.
„Vyrůstal jsem za trošku jiné doby, ale měl jsem výhodu, že jsem ve čtyřiadvaceti odešel do Finska. Tam se tyhle věci trestaly rovnou v zápase, takže jsem se naučil je nedělat. Jedině schvaluju, jak se proti tomu teď bojuje.“
Otázka je, jak by Brňané smýšleli, kdyby jim šikovně přihraný pád pomohl k přesilovce a tím pádem třeba k výhře. „To je těžká otázka, ale přiznám se, že bych z toho radost neměl. Doufám, že se to nestane,“ prohlásil Ton.
„Někomu takovému bych asi po zápase řekl, že se to nedělá,“ podotýká útočník Jakub Koreis. „Ale tady máme takový soubor kluků, že si to nikdo nedovolí. Všichni máme svou hrdost a nikdo se nechce válet po ledě, když mu nic není. Je to o osobnosti každého hráče a o tom, jak chce být vnímaný. O simulantech si nikdo nemyslí nic dobrého.“
Sám Koreis není žádný svatoušek, na konci prosince vyfasoval od disciplinární komise dvouzápasový trest. Ovšem nikoliv za divadelní skok či pád, ale za hrubý faul na sparťanského obránce Adama Poláška.
„Ten souboj jsem kvůli frustraci z výsledku přehnal a zaslouženě jsem dostal trest. Ale každému něco ujede, zvlášť když hrajete hodně do těla. Někdy soupeře blbě trefíte, i když to není schválně. Myslím, že to není ostuda, samozřejmě když někoho nepřetáhnete hokejkou po hlavě,“ přemítá statný forvard.
Ten ve zmíněném momentu ocenil chování svého soka. „Polášek vstal a šel hrát. Sice se mi mstil, ale to je normální. Řada jiných hráčů by toho využila a válela se, aby k tomu zákroku přivedla větší pozornost. Polášek za to, co udělal, zaslouží obdiv,“ říká Koreis.
Podle něj si při soubojích se známými hereckými firmami musejí hokejisté dávat pozor. „Je to o chytrosti. Dřív byl trend do toho jít co nejrychleji a nejtvrději, dnes spíš řešíte správný úhel,“ přibližuje Koreis.
„Někdy je to těžké posoudit, hráč se občas lekne a vypadá to, že simuloval, i když to není pravda. Ale když sebou švihnete na zem, děláte, že vám něco je, a za minutu jste zpátky na ledě, tak je to dost velká ostuda.“
