Kádr poskládali pro sezonu široký, ale teď v podstatě nevědí, jak sestavu vymyslet. Tým budějovických prvoligových hokejistů se rozpadl. Mimo hru je třeba Nouza, Květoň, Pajič nebo Rob.
Mizérii podtrhuje i fakt, že v úterním druhém semifinále proti Slavii naskočil do útoku klasický obránce Dušan Žovinec a druhý duel nedohráli kapitán Josef Straka nebo další ze zkušených útočníků Michal Chovan.
Marodka MotoruMimo hru po začátku play-off Dlouhodobě zranění |
Dvě formace tak trenéři museli na oba domácí zápasy se Slavií složit více méně z juniorů. I když se týmu nedala upřít snaha a bojovnost, ztráta zkušeností byla patrná na první pohled. Šanci totiž místo ostřílených jmen dostali například útočníci Petr Panáček, Tomáš Guman a Dominik Točík. Je to jejich první play-off v seniorské kategorii. Nabírají zkušenosti, byť jde o nejdůležitější zápasy v sezoně. Alespoň to je při dvou prohrách pro Motor pozitivem do dalších sezon.
„Ze začátku jsem byl trochu nervózní, to přiznávám. Ale pak jsme odehráli dobré střídání a už to ze mě spadlo a hrálo se mi dobře,“ líčil svoje pocity 19letý Dominik Točík, který v pondělí i včera nastupoval na led ve třetí formaci s Radkem Prokešem a Petrem Panáčkem. Všichni tři spolu ještě nedávno bojovali s juniorkou v play-off s Chomutovem.
I když mladý útočník naskočil do všech sedmi zápasů ve vyřazovací části, dobře ví, že se na led dostal jen díky absenci zkušenějších.
„Občas jsem naskakoval jako třináctý útočník, ale pak se zranil Luboš Rob, tak jsem začal normálně hrát. Napřed ve čtvrté lajně,“ vysvětluje mladík. „Snažím se ale každé střídání odehrát naplno, abych ukázal, co ve mně je, a dostal se ještě daleko,“ neskrývá své ambice hráč, který se nebojí zavézt sám puk do obranného pásma Slavie. Ukázal to v pondělí i včera hned několikrát.
Proti Slavii junioři udělali hodně chyb. Dominik Točík například ve slibné šanci Motoru chvátal s přihrávkou Prokešovi a soupeř byl rychlejší a akci domácím zkazil. Ale také právě mladíci jako jediní skórovali ve druhém zápase, když se trefil Petr Panáček.
„Trenéři mi zatím ještě nic speciálního neříkali. Přímo při zápase nám mladým na střídačce radí zkušení kluci jako Pepa Straka nebo Lukáš Zíb. Snaží se nám vysvětlit, co máme dělat jinak a lépe. Je jasné, že občas dostaneme seřváno, ale to k tomu patří,“ pousmál se hokejista, kterému v hledišti fandila celá rodina.
„Podporují mě, kde se dá. Snažím se jim teď vracet to, že se mnou každý den od malinka jezdili na tréninky. Občas si s tátou po zápase popovídáme o hře. Sám ale vím, co musím ještě zlepšit. Dospělý hokej je jiný hlavně v taktice a systému hry, tam mám ještě rezervy. Také musím víc dohrávat souboje a celkově řešit různé akce s rozmyslem,“ ví Točík.
