Bednář narážel na fakt, že jeho Slavia měla před dvěma koly na první příčce barážové skupiny čtyřbodový náskok. Dobrý vývoj a bezproblémovou cestu za záchranou však zkomplikovaly dvě domácí porážky.
S Českými Budějovicemi a naposledy s Chomutovem, se kterým slávisté dostali rozhodující gól patnáct vteřin před koncem. Bednář se teď obává, co s mužstvem nepříznivý vývoj udělá.
„Když se prohrává, je to vždycky o psychice. Sráží vás to dolů. Když se vyhrává, je mužstvo v pohodě. My jsme vyhráli v Chomutově a měli náskok. A já přesně věděl, že přijde zápas, kdy nastoupíme doma proti Budějovicím a budeme si myslet, že to půjde samo. Což se potvrdilo.“
Slavia v neděli překvapivě prohrála 1:3. „Samo to nešlo a prohrálo se. Teď je načase, abychom zapnuli a dostali se zpátky, kde jsme byli. Místo toho, abychom byli v klidu a měli čtrnáct nebo dokonce sedmnáct bodů, máme ho... a musíme zase fárat od nuly.“
Pro červenobílé je horší, že v utkání s Chomutovem nepůsobili kompaktním dojmem. Vlastně si v domácím prostředí nedokázali vytvořit herní převahu a soupeř je po většinu utkání dostával pod tlak.
„Je to psychika v kombinaci s únavou. Nevím. Ale zase nechápu, jak je možný, že mužstva, která sem přijedou, hrajou v pohodě a přebruslí nás. Těžko se na to hledá nějaká výmluva, protože realita je vidět,“ nezastírá Bednář. „Zápas od zápasu docházejí síly, ale my musíme jít přes bolest. To se nám nepovedlo, soupeř byl hladovější. Musíme si to říct upřímně.“
Slavii srazilo i zbytečné vyloučení dvě minuty před koncem. Ano, rozhodující gól z hole svého odchovance Vladimíra Růžičky, inkasovala ve vlastním oslabení. Přitom bylo mužstvo v průběhu utkání poměrně disciplinované.
„Nesmyslný faul. Je to zbytečné. Ale stejně zbytečné chyby dělají další hráči jako já, kteří nevyužijí přesilovky. Máme tři, čtyři, ale nedáme z nich jediný gól. To je stejné, jako když namažeš soupeři. Neomluvitelné. Máme s tím problém už delší dobu. Musíme něco změnit, protože tyhle situace rozhodujou zápasy a my ty góly prostě nedáváme. To nám chybí.“
