Utkání rozhodly přesilovky. Změnili jste je?
Jak přišel Jirka Dopita, tak nám něco ukazoval, pilovali jsme je každý trénink, ale soustředili jsme se i na jiné věci.
Zdá se, že v útoku jste si s Vladimírem Draveckým sedli.
Už minulý rok jsme spolu hráli v přípravě, měli jsme super zápasy, jenže pak jsem se zranil a táhlo se to se mnou už celou sezonu, nemohl jsem se do toho dostat. Ale ta chemie tam určitě trochu je.
Co všechno trenér Dopita změnil?
Je tady zatím krátce, ale respekt má neuvěřitelný, vždyť něco dokázal. Jsme jenom rádi, že ho tady máme.
Jak mají trenéři René Mucha a Jiří Dopita rozdělené role? Navenek působí jako vyrovnaná dvojice.
A tak to také je.
Je v týmu po příchodu Jiřího Dopity jiné klima?
Už když jsem se vrátil, tak byla v kabině super atmosféra, na to nemohu říct ani půl slova. Všichni říkají, že jsme v šatně rozhádání, ale tak to fakt není.
V jakém herním rozpoložení jste třinecký tým našel?
Je to trochu jiné, takové v křeči. Nedáváme tolik gólů, jak jsme byli zvyklí minulou sezonu, kdy jsme doma nasázeli pět šest gólů úplně s přehledem. Je to takové upracované.
Bylo pro vás těžké zvyknou si zase na hru Třince?
Určitě, tady se hraje trochu jiný hokej. V Bolce se hodně bruslilo, bylo to takové nahoru dolů. Když to řeknu blbě, tak tady se hraje ze zabezpečené obrany a čeká se na tu jednu chybu.
S Mladou Boleslaví jste však hrál na špici, s Třincem jste se v tabulce propadl. Nemrzí vás, že jste se musel vrátit?
Beru to tak, že je to hokej. Jsem hráč Třince a za ten teď makám. Chci pro klub udělat úplně všechno.
