Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hokej hrát umím, tvrdí Kočí, jediný český bitkař v NHL

RVÁČ. Při bitkách nejsou důležité svaly, ale stabilita, říká David Kočí. | foto: Profimedia.cz

3 2008
Skočí na led, strčí do protivníka a rukavice jdou okamžitě dolů. O hokejových bitkařích si lidé často myslí, že rozumu příliš nepobrali. Jedním z nich je i David Kočí. Kdybyste s ním však přišli do styku, změníte názor. Umí mluvit, má utříbené názory a sebevědomě kráčí za svými sny.

"Ten největší jsem si už splnil - dostal jsem se do NHL," říká.

Není ovšem jisté, jestli se v ní udržíte. Jak jste strávil, že vás trenér Tampy nenasadil v posledních dvou přípravných zápasech?
Tím se vůbec neznepokojuju. Pro mě je důležité, že jsem odehrál všechny duely v Americe, kde je úzké kluziště. Tady v Evropě to není pro mě.

Takže si myslíte, že se vaše šance nesnížily?
Když za něčím jdete, nemůžete takhle přemýšlet. Můj cíl je být platnou součástí týmu a vůbec nepředpokládám, že by mi měl někdo zkřížit cestu.

Možná, že máte pravdu. Kouč Melrose naposledy prohlásil, že chce mít v týmu hráče, který mu ochrání hvězdy, jako je Lecavalier. Víte o tom?
Kdepak, trenéři se s náma takhle vůbec nebaví. Spíš čekají, co jim předvedete na ledě. Chtějí vidět, jak se dokážete vypořádat s nátlakem, a různě vás zkouší. Zajímá je, jak se pak zachováte.

Jaké to je, žít pořád v nejistotě?
Určitě to není snadné, ale co dneska je? Čím větší máte cíle, tím větší jsou překážky.

Tampa Bay: David Kočí

Dá se říct, že jste si za ty roky v Americe zvykl?
Od začátku své profesionální kariéry jsem neměl nikdy nic jistého. I na farmě jsem si musel místo vybojovat. Tohle mě posílilo. Nestěžuju si, ale snažím se makat a ukázat, co ve mně je. Vím, že to mají trenéři a manažeři rádi. Nelíbí se jim, když si někdo pořád stěžuje, že je něco špatně. Chtějí vidět práci, píli a touhu hrát v týmu.

Kdy jste si uvědomil, že by vaší silnou stránkou mohla být hokejová bitka?
Hned první rok v Americe. Už v Čechách jsem hrál tvrdým stylem a rozdával bodyčeky po celém hřišti. Když přijdete do zámoří, narazíte na spoustu bitkařů, kteří vás po takovém zákroku vyzývají ke rvačce. A mně bylo trapné, že jsem se neuměl zastat se sám sebe.

Při premiéře v NHL jste se popral hned dvakrát. Je důležité na sebe upozornit hned na začátku?
Je, ale také si musíte vybrat správnou situaci, aby to mělo smysl. Rvačky v NHL totiž mají svůj význam.

Jaký?
Je několik druhů bitek. Můžu neplánovaně trefit hvězdu, jako je Crosby, ale pak je jasné, že na mě při dalším střídání půjde bitkař z druhého týmu. Třeba teď v přípravě jsem trefil Gončara a bylo mi jasné, co bude následovat.

Tampa, trénink, David Kočí

Jaké to jsou pocity?
S tím se člověk musí vyrovnat. Je to těžké na psychiku, protože se nesmím nechat zastrašit. Člověk musí počítat s tím, že za své zákroky bude platit. Když ale ostatní týmy vědí, že vás nic nerozhodí, stáváte se pro ně nebezpečným.

Jaké jsou tedy další typy bitek?
Prohrajete třeba čtyři zápasy za sebou, v kabině panuje negativní nálada a je potřeba rozpumpovat tým. Tak se hned při prvním střídání domácího zápasu zeptáte bitkaře z druhého mužstva, jestli si to rozdáme. Tím dostanete diváky i spoluhráče do varu.

Opravdu by to bez bitkařů nešlo?
Ne, že by to nešlo, ale dodáváme zápasům energii.

Jak se na sezonu připravuje bitkař na rozdíl od normálního hokejisty?
Pozor, to je velký omyl! Lidi si myslí, že nejsem typický hokejista, ale i bitkař musí umět hrát v obraně, forčekovat a zvládat herní systém. Zvlášť v dnešní NHL. Když nebudete umět hrát hokej, nikdo se s váma ani nebude prát. A můžete být přitom klidně nejlepší bitkař v celé lize.

Takže speciálně netrénujete?
Dřív jsem dělával box, protože musíte umět trefit protivníka. Hokejová bitka je ale spíš o stabilitě, síle nohou a postřehu.

Tampa Bay - Pittsburgh: David Kočí (vpravo) a Paul Bissonnette

Kolik času trávíte v posilovně?
Moc ne. Tohle léto jsem s činkama skoro vůbec necvičil. Ve Vancouveru mě připravoval Dušan Benický, to je slovenský kouč, který trénuje spoustu hráčů z NHL. Pracoval jsem hlavně na stabilitě. Můžete mít obrovský vršek, ale když nemáte rovnováhu, jsou vám svaly na nic. Naopak vás brzdí.

Jak se stabilita trénuje?
S míči a medicinbaly. Děláte na nich kliky a dřepy. Dřív jsem hodně posiloval a byl velký, ale zatuhlý. Teď jsem sice menší, ale mnohem propracovanější než kdykoli předtím, protože mi všechny svaly pracujou pohromadě.

Vedete si bilanci bitek?
Když jsem hrál ještě na farmě, tak jsem si ji občas vedl, ale teď už ne. Člověk si totiž uvědomí, proč se pere. Já tím chci pomoct vyhrát týmu. A to mě naplňuje.

V poslední době bitky hodně vyhráváte. Jaké to je, když neuspějete?
Mám z toho člověka větší respekt.

Tím je i Zdeno Chára, který vás v minulé sezoně porazil. Jak na něj vzpomínáte?
Na podobné rvačky se nevzpomíná dobře, ale člověk si díky nim aspoň uvědomí chyby. Do bitky s Chárou jsem se vůbec neměl pouštět.

David Kočí

Proč?
Zaprvé k tomu nebyla vhodná situace a zadruhé jsem měl zraněný nos. Ale nechci, aby to znělo jako výmluva, protože kdybych nemohl hrát, tak by mě trenér nepostavil. Každopádně nebylo třeba se prát, to spíš Chára tu rvačku vyprovokoval. Z mé strany iniciativa nepřišla.

A kdyby vás teď vyzval znovu, nebál byste se?
Ne. Takové věci člověka posílí. Nemůžete to brát jako prohru, ale jako krok dál. Najdete svou hranici a zjistíte, kde jste udělal chybu. Pak můžete jet dál.

Bylo by pro vás velké zklamání, kdybyste se nedostal v Praze na led?
Trochu asi jo. Pro mě je ale důležitá celá sezona, nejenom její začátek. Vím, že máme v týmu spoustu hráčů, a uvědomuju si, že to ze začátku nebudu mít lehké. A taky by mě nepřekvapilo, kdybych v pár zápasech nehrál. Ale snažím se být pozitivní.

Chtěl byste se ve své disciplíně ukázat českým fanouškům?
To vůbec. Jak jsem řekl, neperu se kvůli fanouškům. Párkrát jsem se pro ně snažil udělat show a nikdy to nedopadlo moc dobře. Už jsem se poučil.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze