Jakub Voráček se stal ve 25 letech nejlepším českým hokejistou sezony. Zcela zaslouženě. Reprezentační kapitán prožil v zámořské NHL vynikající rok a málem vyhrál bodování. Prvenství v prestižní soutěži uhájil, i když ho v závěru mocně dotahoval nestárnoucí Jaromír Jágr.
„No jo, to je klasika,“ uculil se.
Berete to jako střídání králů?
Tak bych se na to nekoukal. Džegr měl 25 výborných sezon, já 3. Na takové prognózy je brzo. Ale věřím, že se tady sejdeme za rok, i když musím říct, že bych se letos vůbec nedivil, kdyby byl první Ondra Palát nebo Jirka Hudler, který měl parádní sezonu a trofej by si zasloužil. Škoda, že byl až na čtvrtém místě. Ukazuje se, že mělo, má a bude mít kvalitní hráče.
Při předávání jste vypadal dojatě. Byl jste?
Samozřejmě. 10 let zpátky by mě v životě nenapadlo, že bych na tom pódiu mohl stát. Opravdu si toho hrozně vážím, když se podíváte na jména, která jsou vyrytá na podstavci. Je to čest být v takovém klubu. Doufejme, že to je začátek, ještě před sebou mám roky kariéry, snad to nebylo naposled.
Hodně dojatě vypadala i maminka...
Maminka brečí tak třikrát za den.
A táta?
Ten dělá vždycky machra, že nemá emoce, ale on to vaří v sobě. Bez rodiny bych tady v životě nebyl. Podporovali mě od tří let, stáli při mě v těžkých situacích, pomáhali mi, kdykoli bylo potřeba. Nikdy jsem si nemohl na nic stěžovat. Je to trošku zadostiučinění i pro ně.
Berete vítězství jako závazek?
Chtěl bych, aby další sezony byly stejně dobré jako ta letošní. Jsem tady poprvé a moc rád bych tu seděl ještě párkrát. V létě mi bude teprve 26 let a dobrý hokej můžu předvádět ještě sedm, osm let, když vydrží zdraví. Pro mě to začíná.
Vrbata, Ručinský a další říkají, že budete ještě lepší. Těší vás to?
Jak sbíráte zkušenosti zápasy v NHL, na MS a na olympiádě, jdou výkony nahoru. Fyzicky jsem na tom výborně. Nevidím důvod, proč bych ze sebe ještě 30 procent navíc nevymáčkl. Navíc mám motivaci: chtěl bych jednou vyhrát Stanley Cup, ještě jednou mistrovství a mít medaili z olympiády. To jsou mé cíle, než skončím.
Věříte, že na olympiádě budete jako hráč NHL?
Byla by kravina, kdyby tam hráči z NHL nebyli. Olympiáda je sledovaná, je to jednou za čtyři roky a když se NHL zastaví na 14 dní, tak se nic nestane. Šlo to předtím, tak nechápu, proč by to nešlo v roce 2018. Na druhou stranu ale chápu, že je to těžké pro manažery a majitele klubů, kterým se může zranit klíčový hráč - v Soči se stalo Tavaresovi. Jako hráči jsme ale jednotní, že na olympiádu chceme.
Berete Zlatou hokejku jako náplast za týmové neúspěchy?
Potěší to, ale stejně mě hrozně mrzelo, že jsme se s Philadelphií nedostali do play-off. A stejné to bylo na mistrovství, kde z toho po skvělém čtvrtfinále byla jenom bramborová placka. To nezahojí ani Zlatá hokejka.
Jaký máte program na léto?
Už trénuju, 10. července letím do Philadephie a pak do Montrealu, kde se už pátým rokem připravuju s Jirkou Hudlerem. Pomáhá nám to, podmínky jsou tam na absolutně jiné úrovni než v Čechách. Myslím, že i díky tomu se každým rokem zlepšuju.
