Je rázný, tvrdí, že má jasnou vizi a chce v následujících letech nudně defenzivní tým z východu Čech přetavit v ofenzivní mašinu.
„Už před loňskou sezonou jsem tlačil na to, aby se v Hradci zúžilo hřiště a my hráli nátlakový hokej. Jsem rád, že hřiště se opravdu zúžilo a teď jsem rád, že nový trenér Tomáš Martinec upřednostňuje agresivitu a kontaktní hokej. Přesně to bych dělal já, kdybych byl koučem,“ vypráví Bednář se zaujetím.
Jako byste loni tušil, že z vás bude manažer.
Tušil jsem, že budu končit, ale nic domluveného dopředu nebylo. Majitel klubu mě po sezoně přemlouval, abych ještě jeden rok pokračoval, ale kvůli zdravotním komplikacím a ztrátě motivace do tréninků to nešlo. Teprve až když jsem odolal přemlouvání, tak přišla nabídka na pozici sportovního manažera. Nebudu zastírat, že to bylo moje vnitřní přání a sen. Je to práce, která mě neskutečně baví.
Měl jste záložní varianty, co dělat po hokeji?
Přál jsem si hlavně tohle, nicméně loni v létě jsem si udělal trenérskou licenci B. Tím jsem si chtěl nechat otevřená zadní vrátka, kdyby žádná nabídka nepřišla. Už dlouhá léta předtím jsem přemýšlel, co bych mohl dělat mimo hokej. Existovaly nějaké možnosti, ale jsem rád, že to dopadlo takhle. Doufám, že zužitkuju zkušenosti a naplním vize a pohledy na hokej a budu přínosem pro budoucí generaci v Hradci.
Extraligový seriálUž 14. září startuje nový ročník hokejové extraligy. Redakce iDNES.cz před jejím startem přináší každý všední den jeden příběh, téma nebo rozhovor vztahující se ke každému týmu. - 1. díl: Litvínov má pozvednout nenápadný a nedoceňovaný trenér |
Jaké jsou ty vize?
Mám strašně rád zodpovědnost, což jsem měl i v době, kdy jsem hrál hokej. Rozhodně bych nechtěl dělat práci, abych tam v uvozovkách přicmrdával. Opravdu jsem rád za tuhle funkci, která je o tom skládat tým a starat se o sportovní stránku A mužstva. A samozřejmě sledovat i mládež. Byl jsem náročný jako hráč a stejně náročný budu i teď.
Byl jste hodně kreativní hokejista, budete mít stejný pohled na hokej i teď? Například Vladimír Růžička byl jako hráč nezodpovědný a jako trenér je pravý opak...
Já se měnit nebudu - chci mít tým, který bude hrát jako jsem hrával já. Chci jít touhle cestou.
Takže se dá říct, že se Hradec bude měnit?
Stoprocentně budeme měnit veškerou filozofii a koncept. Od složení a omlazení kádru přes nastavení útočného, agresivního hokeje plného fyzických kontaktů a rychlých přečíslení. Na druhou stranu nebudu říkat, že nebudeme hrát dobře do obrany.
Uvědomujete si, že tak velkou změnou dáváte hlavu na špalek?
To je to, co mě baví - mít hlavu na tom špalku a mít zodpovědnost za výsledky týmu. Přesně tohle mě naplňuje a motivuje do budoucnosti, protože nás teď v prvních letech čeká velká obměna kádru.
Spousta skvělých hráčů na pozici sportovního manažera neuspěla. Jak moc dobře se v nové funkci cítíte vy?
Já můžu říct jediné: udělám všechno, abych uspěl. Jestli budu dobrý sportovní manažer, to se ukáže v nadcházejících dvou třech sezonách. Nadcházející sezonu bych tolik nepočítal, protože jsem se na změnách v týmu podílel z minimální části. Moje funkce začíná teprve teď. Třeba sezona bude úspěšná a nebude tam potřeba nic měnit. Ale já mám představu ještě malinko jinou.
Největší část kariéry strávil hokejista Jaroslav Bednář ve Slavii, s ženou Lucií má dvě dcery.
Takže jste přišel k týmu, který byl už sestavený?
Dá se říct, že tak z 85 procent ano.
To není ideální, ne?
Ale ne, takhle to neberu. Já se teprve učím, rozkoukávám se a teď do toho skočím po hlavě.
Běžný fanoušek si asi nedokáže představit, co všechno obnáší práce sportovního manažera.
Moje práce je využít veškeré kontakty a přivést odpovídající kvalitní hráče, aby mužstvo fungovalo. Plus se klukům snažím poskytnout co nejlepší servis od založení účtu, přes zařízení bytu a auta, aby se soustředili jenom na hokej. Sám vím, že je to důležité, abyste mohli podat stoprocentní výkon.
Hradec měl vždycky velké ambice, naposledy jste došli do semifinále. Co teď?
Jelikož totálně obměňujeme kádr, tak ambice nebudou tak vysoké jako v předchozích sezonách. Začínáme od nuly, zapojili jsme mraky mladých hráčů, které bychom chtěli průběžně zkoušet a dávat jim šanci, aby se ti kluci vyhráli. Do tří nebo do pěti let bychom chtěli mít mužstvo v takové kvalitě, aby si sáhlo na nejvyšší stupně.
