Překvapilo vás, jak bylo těžké dostat se přes finskou obranu?
Čekali jsme, že to bude těžké. A když jsme dostali první gól, tak jsme celý zápas tahali za kratší konec. Po tom druhém si Finové výsledek pohlídali. Stáhli se a my museli hrát do plných, což bylo fyzicky náročné. Přes ten val pěti hráčů to prostě nešlo.
Trenér Růžička míchal sestavou, chtěl dát týmu impulz?
Když se prohrává, snaží se Růža logicky dát ofenzivním hráčům nějaký impuls. Nějaké šance jsme měli, ke konci to tam lítalo okolo brankové čáry. Nedá se nic dělat, život jde dál. Samozřejmě nás to ale hrozně moc mrzí, protože jsme došli daleko. Vyhrát může jenom jeden.
Mrzí vás zbytečné fauly v útoku?
Byly tam a nemělo by se to stávat. Musíme se ponaučit, protože jsme měli spoustu faulů během celého turnaje. Říkáme si to před každým zápasem, ale neplníme to. Oslabení nám bere strašně sil. Místo toho, abychom gól vstřelili, se ještě strachujeme, abychom ho nedostali.
Vyloučit se nechal i Jágr a byl kvůli tomu hodně naštvaný.
Od začátku bylo vidět, že do toho jde na plný kule. Dohrával souboje a byl pak trošku frustrovaný, když z toho vyplynuly fauly. Klobouk dolů, že se ve 42 letech dere a rve celých 60 minut. To je obdivuhodný.
Stihnete se oklepat ze zklamání před zápasem se Švédy?
Je to zklamání, šance postoupit do finále byla veliká. Bude to teď o hlavě. O bronz jsem hrál už dvakrát a vím, že získat ho, je taky nádherný pocit.
