Má prasklý meniskus a poraněný postranní vaz v koleni po únorovém zákroku havířovského útočníka Sikory. Zatímco ostatní kladenští hráči nacvičovali přesilovky a další situace, on posedával na mantinelu či kreslil na tabulku nebo mluvil s kouči Miloslavem Hořavou a Pavlem Paterou.
Přesto se šestačtyřicetiletý sportovní kmet nevzdává naděje. Stále doufá, že by se mohl objevit v bojích o extraligu. Byť se nyní na plné nasazení rozhodně necítí.
Program a hrací systém barážePřehledně |
„Snažím se, nějakým tempem bych asi zápas zvládl. Ale určitě ne barážovým tempem,“ řekl v pondělí dopoledne. „Hlavně nevím, jak bych ustál osobní souboje. Přes měsíc jsem mimo. Nemůžu pořádně posilovat. Byl by obrovský risk vletět do ostrého mače. Šance, že bych se zranil, by byla hodně vysoká.“
V poslední době má svou činností blíž k Hořavovi a Paterovi. Radí. Povzbuzuje. Hecuje.
Trenéři si jeho vliv na mužstvo pochvalují. Činí tak i po vypnutí diktafonu. A doufají, že číslo 68 stihne aspoň pár z následujících dvanácti střetnutí s Jihlavou, Litvínovem a Karlovými Vary.
Sám Jágr nadhodil tři možné scénáře dalšího dění.
První: „Kdyby se nám extrémně dařilo a já se cítil dobře, na led se cpát nebudu.“
Druhý: „Mužstvo bude OK, ale mě zdraví nepustí. Ani v tomhle případě nebudu hrát.“
Třetí: „Kdyby nám postup unikal a já se cítil aspoň trochu dobře... Řekl bych, že nemáme co ztratit, a zasáhl bych. Ale to je až třetí varianta.“
V úterý v Jihlavě, v pátek proti Litvínovu a v neděli proti Varům bude majitel klubu pravděpodobně na kladenské soupisce chybět.
„Abych byl přínosem, musím být stoprocentně zdravý a ve formě,“ tvrdí. „Potřeboval bych minimálně deset dní trénovat s mužstvem. Přitom já ještě ani ve výstroji nezačal bruslit. Nešel jsem do žádného kontaktu. O návratu je teď předčasné mluvit.“
