Druhý „brněnský“ zápas byl pro Kometu povedenější než ten středeční. Opět vedla, opět sice hned po svém gólu inkasovala od Ocelářů kontaktní branku, ale celkově už s náskokem nakládala líp než včera.
Možná až nečekaně vzhledem k tomu, že musela za pochodu měnit složení útoků poté, co jí vypadl už v 7. minutě Radim Zohorna.
Tehdy to bylo 1:1. Kometa zareagovala pružně, Hynek Zohorna proměnil přesilovku, Brňané zvyšovali na 3:1 a 4:2, a výhru poctivým výkonem uhájili. Nu a starší z bratrů Zohornových se s gólem a přihrávkou zařadil mezi nejlepší hráče Brna.
„Začali jsme líp než včera a byli jsme rozhodně nebezpečnější,“ podotkl Hynek Zohorna.
Řekli jste si ke třetímu duelu něco?
Něco takového tam proběhlo. Že jsme zbytečně bránili. Ale vyhráli jsme. Sice hokej nebyl moc pěkný včera, ale o to hezčí byl dnes.
Čím to, že vám to tak dobře klapalo po změně v útocích?
To nevím. Myslím si třeba to, že Třinec hodně propadal, konkrétně mu propadali beci, a takhle vlastně vznikly naše góly. Ten, který dal Alex Mallet, a ten, na který nahrál Vincour.
Martin Erat prý říkal, že je mu jedno, který Zohorna s ním v prvním útoku hraje, berete to taky tak?
(směje se) Asi jo. Práci odvedeme stejně.
Myslel jste na to, abyste hrál podobně jako Radim?
Brácha výborně podrží puk, má dlouhé ruce, taky ho nikdo neodstaví. Já se snažím taky, aby mi Třinečtí ty puky neodpalovali. Nemusím ale hrát jako on. U nás hrají všechny lajny stejně.
Cítil jste se dobře v prvním útoku?
Nevadilo mi to. My jsme spolu tak hráli letos už párkrát.
Nerozhodilo vás vidět bráchu v krvi?
Myslel jsem na to. Odjel do nemocnice, čeká se na výsledky. Zatím nevíme, co s ním je. Dostal špičkou čepele na horní víčko, uvidí se.
Je pro vás úleva, že jste taky proměnili přesilovku?
Samozřejmě. Hezká úleva. (usmívá se) Konečně jsme ji proměnili, jak chceme.
Krvavé zranění brněnského hokejisty Radima Zohorny.
Změnili jste něco v jejím sehrání? Zdálo se, že jste vynechali křížnou přihrávku, kterou vám Třinec zachytával.
Ani ne. Předtím v těch zápasech nám do přihrávky vždycky někdo na poslední chvíli položil hokejku. Takhle, jak dneska, to chceme hrát.
Navíc jako bonus jste dostal hodně prostoru.
Tam to je pro bránící tým těžké. Jakmile oni se pohnou, tak buď tam jsem já, nebo Jakub Krejčík, nebo Martin Nečas. Tam může být hodně hráčů volných, a těm pak nezbývá než vystřelit.
Máte finálový mečbol. Jak s ním naložit?
Začít tam jak tady v Brně. Máme ještě jeden krok před sebou a bude to těžké. Víme, co nás tam čeká, odehráli jsme tam v play off dva zápasy. Víme, že mají (Oceláři) velký nástup, nebudou na nic čekat a půjdou po nás.
Je pro vás automatické zůstat nohama na zemi?
Jsme dost zkušený tým. Každý ví, o co hraje. Krok je potřeba udělat ještě jeden.
