Patnáctikilovou repliku trofeje přinesl před natěšené fanoušky a kamarády pečlivě zabalenou. Jakmile se Masarykův pohár dostal na světlo, fotoaparáty a mobily byly v permanenci. Obránce Chemiků Petr Chaloupka dodržel slovo a cenný skalp určený pro šampiony extraligy přijel ukázat do Chocně, kde poprvé nazul brusle. Z Pardubic pak putoval po konci v juniorech přes Vrchlabí a Mladou Boleslav až na sever Čech, kde dosáhl na prozatímní vrchol kariéry.
„Občas jsem na to v play-off zavzpomínal, ale ve finále už jsem se soustředil čistě jen na pohár,“ říká devětadvacetiletý bek.
Potěšil vás takový zájem?
Je vidět, že na mě nezapomínají. Zvláště v play-off bylo hodně lidí, kteří mi psali. Chodilo mi dost zpráv na Facebook i telefon. Je to takový dobrý pocit a byl jsem rád, že jsem mohl ukázat pohár místním.
Jak dlouho si ho můžete užívat soukromě?
Každý ho měl na dva dny, ale u mě by to vyšlo na neděli, což nebylo ideální. Proto mi Pavel Francouz nabídl, že mi ho předá už v sobotu, ale musel jsem pro něj zajet do Plzně.
Kterou část mistrovských oslav jste si nejvíce užil?
Bylo to celkově náročné (úsměv). Byly dva okamžiky, na které budu vzpomínat. První byl příjezd z Třince kolem šesté hodiny ráno, kdy jsme zastavili asi 200 metrů od zimáku, kde bylo strašně moc lidí. Tu cestu jsem šel skoro dvacet minut, což vypovídá o všem. Pak jsme vylezli na terasu jedné restaurace, kde to bylo také super. Pecka byla i jízda autobusem na náměstí, kde jsem se ale kvůli alkoholu trochu bál. Bylo to však výborné.
Pro klub to byl první titul v jeho poměrně dlouhé historii. Co se dělo ve městě?
Litvínov se málem zbořil. Bylo to neskutečné. Kamarád mi hned po sedmém zápase psal, že jsem legenda. Na náměstí s námi šla kupa lidí, takže pak bylo celé zaplněné.
Opět máte narostlé vousy.
Už jsem se jednou holil a znovu to neplánuji. Možná to jen lehce přistřihnu. Teď už je to dobré a přítelkyni se to líbí, zvykli jsme si na to.
Řada klubů už začala přípravu. Také se vracíte zpět do tréninkového zápřahu?
Oslavy byly krásné, ale náročné. Když se zapíjí úspěch a přitom se moc nespí, tak to není moc legrace. Jsem rád, že už to skončilo a máme přípravu. Momentálně jsem bohužel zraněný, takže stále čekám, až budu moci začít. Docela mě to štve, jelikož trénink na další sezonu bude potřeba.
V mládí jste byl útočníkem. Z pozice obránce se nyní soustředíte více na defenzivu a těch bodů už nesbíráte tolik. Svědčí vám více pozice beka, který se vrací hodně dozadu?
Pan trenér Hořava mi řekl, že ze mě udělá právě tenhle typ, což mi vůbec nevadí. Byla to moje role, se kterou jsem se sžil. Snažil jsem se ji zvládat co nejlépe, abych byl prospěšný pro tým.
Vyhlížíte už další sezonu?
Nejlepší by bylo, kdyby byla stejná jako letošní. Ale jak se říká, tak po titulu to bývá těžké a většinou to dopadne špatně. Doufám, že se nám to vyhne. Uděláme všechno pro to, abychom se kvalitně připravili.
A stanovilo vedení konkrétní cíle na příští rok?
Ještě ne, to přijde teprve v létě. Teď se chystáme na Ligu mistrů, která nám asi bude nahrazovat klasické přáteláky. Vůbec nevím, co od toho mám očekávat. Nedovedu si představit, že poletíme do Finska a Francie. Ačkoliv do Třince jsme taky letěli, i když jen chvilku. Říkali jsme si, že bychom mohli mít ve skupině jen české týmy, abychom k nim mohli dojet. Ale ani do těch zmíněných zemí to není daleko.
Jak velké oslabení bude znamenat odchod gólmana Francouze?
Úplně bez debat byl nejlepším brankářem extraligy, bez něho to bude těžké. Koupili jsme Januse, kterému se ve Spartě moc nedařilo, ale když byl v KHL, tak chytal dobře a věřím, že Pavla zastoupí.
