Může se to zdát jako bláznivý výkřik po vítězství 6:1 nad Velkou Británií, je ale potřeba vnímat kvalitu soupeře. Bylo by velkou chybou výsledek přeceňovat. Jistě, národní tým dokázal během jedné třetiny nasázet čtyři branky Švédům, do té doby se ale spíš trápil.
„Koncovka českého týmu není zas tak dobrá, jak by mohla být,“ všímá si bývalý reprezentační trenér Vladimír Vůjtek. „Šance si vytvoříme, hlavně se slabšími soupeři, ale procento jejich využívání je na můj vkus velice malé. Chtělo by to přesnější a důraznější střelbu, na tom bych pracoval. Jinak vidím samá pozitiva.“
Která to jsou?
Sehranost útoků. Trenéři už před zápasem se Švédskem naznačovali, že chtějí sestavu ustálit. A opravdu, lajny do té doby hrály stejně. Zdá se, že záměr a chemie mezi jednotlivými hráči začala fungovat.
„Je to lepší, než to bylo zkraje turnaje. V poslední třetině proti Britům trenéři zkoušeli prohodit Zadinu s Lencem, jehož dali do první formace. Ten se i mě osobně velmi líbí, ve Špačkově třetí lajně si to sedlo. Právě u nich nejvíc platí, že jim chybí góly, přitom šancí mají fůru. Věřím, že to přijde,“ poznamenává Vůjtek.
Chválena je čtvrtá pětka, v níž Hanzl spolehlivě vyhrává buly a Flek oživuje hru svým výtečným bruslením. „Ideální útok, když si potřebujou oddychnout zbylé tři. Nebo když je potřeba mužstvo rozběhnout, v tom jsou perfektní.“
A druhá řada? V ní si Chytil pochvaluje, že dostává pravidelně prostor na centru, kde se cítí nejlíp a podle Vůjtka je to znát. „Opravdu ožil, je hodně vidět. Vždycky je dobré, když hráč může působit tam, kde je zvyklý.“
Česko - Velká Británie 6:1. Klidné vítězství, góly stříleleli hlavně beci |
Rychlost obránců. Leckdo by po zápase s Velkou Británií upozorňoval na produktivitu beků, kteří zařidili čtyři góly z šesti. Z této statistiky ale nejde dělat žádné velké závěry, vše vyplynulo ze stylu hry slabšího soupeře. Stejně to viděl i Vůjtek. „Britové se srotili na malém prostoru před brankou a útočníci využívali obránců na modré čáře, kteří měli spoustu prostoru a mohli si najet čtyři pět metrů do třetiny a odtud střílet.“
Mnohem podstatnější je jiný aspekt, a sice dobrý pohyb v zadních řadách. „Hlavní je, že všichni obránci dobře bruslí, to je základ hry. Když jste brzo u puku a máte vteřinu času se podívat a rozehrát, tak je to vždycky výhoda. Tihle kluci jsou bruslařsky na výši,“ říká Vůjtek.
Brankáři. Ukazuje se, že tady slabina českého týmu nebude. V utkání proti Velké Británii dostal prostor Roman Will a zejména v první třetině obstál. Za stavu 1:0 totiž musel řešit několik brejkových šancí i dorážek. „A to je úkol gólmana, aby ve chvílích, kdy se zápas láme, mužstvo podržel.“
 |
Fanoušci mohou být v pohodě, i kdyby se zranila jednička Šimon Hrubec. Podle Vůjtka nejsou brankáři slabinou českého hokeje. „Vždycky dokážeme vytáhnout na mistrovství gólmana na vysoké úrovni, který patří k oporám týmu,“ tvrdí.
Sebevědomí. To je faktor, který týmu minimálně tři a půl zápasu chyběl. Povedená třetí třetina se Švédskem všechno změnila. A teď už je zlé dávno zapomenuto. Jak se to projevuje? „Hráči jsou všude o krok dřív než soupeř, puk se jim odráží na hokejky. Najednou je tam ta jiskra, která předtím chyběla,“ vidí Vůjtek.
Teď už to jenom potvrdit ve zbylých zápasech základní skupiny s Dánskem a Slováky, aby hráči byli na čtvrtfinále v klidu a pohodě. „Cítím teď v týmu velikou pohodu. Věřím, že nároďák už neztratí ani bod.“
