Voráčka jako by svázal miliardový kontrakt, který v létě podepsal ve Philadelphii po minulé sezoně. Ta pro něj byla průlomová a sahal v ní dokonce po vítězství v bodování celé NHL.
A byť se mu to nakonec nepovedlo, nasbíral v 82 zápasech hodně dobrých 81 bodů (22+59). Nádhera. Jenže teď je to naopak. Šestadvacetiletý forvard nedal gól v úvodních sedmnácti zápasech, pak se sice trefil proti Carolině, jenže od té doby zase čeká. Už sedm utkání.
Když se člověk podívá na tabulku produktivity Philadelphie, ani by ho nenapadlo, jak se Voráček trápí. Je totiž druhý za Claudem Girouxem. Jenže při bližším pohledu na statistiky začne chápat.
Ve 24 odehraných duelech se stalo hned patnáctkrát, že nenasbíral ani bod. V hodnocení plus/minus má zápornou devítku. Kolonku procentuální úspěšnost střelby „zdobí“ chabé číslo 1,4. A to všechno, přestože dostává na ledě solidní porci minut prostoru a chodí i na přesilovky.
Nebylo proto divu, že ho trenér Dave Hakstol přesunul z elitní formace do té třetí. Místo s Girouxem teď hraje Voráček s Chrisem Vandeveldem a Pierre-Edouardem Bellemarem.
„Jestli jsem kvůli tomu naštvaný? Vůbec,“ reagoval za dotaz zámořských novinářů. „Vandy a Belly jsou skvělí hráči. Trenér se snaží mužstvo oživit, probrat a doufejme, že to zabere.“
Bohužel, zatím to není žádná sláva. Flyers teď sice vyhráli dvakrát za sebou, jinak jsou ale v tabulce Východní konference až na dvanáctém místě. Tým se trápí a Voráček s ním. Nebo obráceně?
Pozoruhodné je, jak Voráčkovy výsledky zapůsobily na hlasující v anketě Sportovec roku, kteří mu přisoudili tak trochu ponižující 18. místo. Jakoby jeho současná matnost zastínila i předchozí výjimečné výkony z první poloviny roku, mezi něž patří i ty na jarním mistrovství světa v Praze.
