Jeho Washington sice v utkání s Islanders doma prohrál jasně 0:3, ale tenhle duel si Vrána stoprocentně zapamatuje až do konce života. Premiéra je prostě premiéra.
Její důležitost znásobily dva roky čekání na farmě, kde se rval o svou šanci na výsluní. Během té doby už chvílemi přestával doufat, že se ještě vůbec dočká „povolávacího rozkazu“ do prvního týmu.
A to přestože se mu v Hershey dařilo náramně: vždyť v základní části nasbíral v 57 odehraných duelech 55 kanadských bodů (25+30). A podobně úspěšný a platný byl i během play-off, v němž svými výkony pomohl týmu na jaře až do finále.
Teď jsou všechny pochybnosti rozmetány. Tedy alespoň prozatím. „Byla to úžasná zkušenost. Jsem z toho nadšený. Měl jsem i několik střel, při kterých jsem bohužel minul. Mohlo to začít ještě líp,“ vyprávěl Vrána po utkání, když ho obklopili zámořští novináři.
Odchovanec pražských Letňan odehrál v utkání 10 minut a 10 vteřin čistého času. Nebýt častých přesilovek a oslabení, mohlo být tohle číslo ještě vyšší. Vrána si však nestěžuje.
„Pro mě byl úžasný moment, když jsem vjel poprvé na led. Na to nikdy nezapomenu. Při přesilovkách jsem se snažil udržovat v provozní teplotě a sledoval naše výborné hráče. Aspoň jsem se mohl něco přiučit a odkoukat,“ popisoval.
Snový vstup do NHL mohl Vrána okořenit gólem hned při prvním střídání. Bohužel však nezvolil správné zakončení. „Všechno se seběhlo hrozně rychle. Kdybych mohl vrátit čas, tak bych pravděpodobně střílel nahoru, ale s tím už nic nenadělám. Takže se radši koukám dopředu,“ vykládal po duelu.
A tady je nutno konstatovat, že je Vránova budoucnost i po prvním duelu v NHL stále v nejistotě. Šanci ve Washingtonu dostal totiž díky zranění penaltového specialisty a střelce T.J. Oshieho. Až se uzdraví, pravděpodobně dostane znovu přednost.
Pro Vránu bude nyní důležité, aby trenéra Barryho Trotze přesvědčil svými výkony, že by měl dostat šanci častěji. Kouč s ním sice vysloveně počítá do prvních dvou formací, kde je velká konkurence, ale je jasné, že by talentovaný forvard nepohrdl ani místem ve třetí či čtvrté pětce.
Třeba se mu bude dařit už v následujícím utkání, kdy Washington čeká utkání na ledě silné Tampy. „Pro mě je skvělé, že můžu být s takovými hráči. Teď už vím, co můžu od NHL očekávat. Před prvním zápasem jsem byl trošku nervózní, ale hodně mi pomohlo to první střídání. Pak jsem se uklidnil a snažil se hrát svůj hokej.“
Na tomto předsevzetí se nebude měnit ani příště.
