Pamatujete, jak v roce 2001 zvedl tenhle pohár nad hlavu legendární obránce Ray Bourque? Pokud jste fanoušci NHL, tak ano, protože je to jeden z nejikoničtějších momentů hokejové historie.
Bourquea s Iginlou leccos spojuje. Oba například strávili drtivou část kariéry v jednom klubu. První v Bostonu, druhý v Calgary. Jenže ani jeden se v něm vysněného úspěchu nedočkal.
Bourque proto přestoupil do Colorada, kde ve 40 letech přišla jeho chvíle.
Iginla na konci kariéry také hraje v Coloradu, jenže bohužel pro něj v jiné době. Colorado na přelomu tisíciletí totiž patřilo k tomu nejlepšímu v NHL, zatímco momentálně je vůbec nejhorší. Myšlenky na Stanley Cup jsou tudíž úplně zbytečné.
Zvlášť když 39letému forvardovi po sezoně končí kontrakt, po němž se možná dalšího nedočká. Už to totiž není ten obávaný snajpr, který dával každou sezonu přes 30 gólů. V té aktuální vstřelil zatím pouhých pět, ke kterým přidal pět asistencí. A to je na borce, který bere pět milionů ročně, opravdu málo.
Ne, tahle story nejspíš nebude mít šťastný konec. Byť Iginla dokázal dosud nasázet úctyhodných 616 gólů a celkem nasbírat 1 282 bodů. A byť se stal nedávno teprve šestnáctým hokejistou v historii NHL, který v ní odehrál 1 500 zápasů.
„Je hodně skvělých hráčů, kteří na Stanley Cup nedosáhli,“ říká Craig Conroy, asistent trenéra v Calgary, Iginlův bývalý spoluhráč a stále blízký přítel.
„Ale já vím, že by to chtěl změnit. Myslím, že to je důvod, proč pořád ještě hraje. Jak stárnete a vidíte, že se blíží konec, tak o to víc ten pohár chcete. Každý rok si říkáte: Tohle je moje poslední šance.“
Teď může být opravdu poslední. „Je to tak,“ přiznal samotný Iginla, který se přesto svého snu odmítá vzdát.
Poslední šance: spásný trejd
Možná tajně doufá, že přijde spásný trejd. Že si ho vybere některý z favoritů, aby měl v záloze ostříleného borce, jehož zkušenosti se mohou v play-off hodit.
Iginla už po téhle cestě jednou šel: když v roce 2013 poprvé po sedmnácti letech opouštěl Calgary, zamířil do Pittsburghu. Ale ani vedle Crosbyho s Malkinem se nedočkal. Penguins prohráli ve finále konference s Bostonem.
A právě tam hned po sezoně vedly jeho další kroky. Vyhrál základní část a cítil, že je opravdu blízko. Jenže pak nečekaně vypadl už ve druhém kole s Montrealem 3:4 na zápasy.
„Měli jsme tehdy skvělý tým, je to velká škoda. I pro to, že Iggy je asi nejlepší parťák, se kterým jsem hrál,“ vzpomíná obránce Dougie Hamilton, jenž s ním tehdejší sezonu strávil v Bostonu.
Úplně nejblíž měl však Iginla ke Stanley Cupu v Calgary - v roce 2004 byl od něj doslova milimetry. Hrál se šestý zápas série, stav byl vyrovnaný 2:2 a do konce chybělo sedm minut, když Flames (ne)dali gól. Rozhodčí ho neuznal, Tampa vyhrála v prodloužení a následně zvládla i rozhodující, sedmé finále.
Tahle porážka mrzí celé Calgary a hlavně Iginlu dodnes. Bude jí litovat až do konce života?
Podívejte se na moment, o němž se v Calgary diskutuje dodnes:
