„Bylo jasné, že se ze mě v NHL nikdo na zadek neposadí. Je to moje první sezona, nic nemám vyšlapaného a sám vím, že o to víc musím makat. Místo si musím vydřít,“ říká Sekáč v rozhovoru pro iDNES.cz.
Prvních šest duelů jste hrál, dal dokonce gól. Jak vidíte vaši situaci?
Dopředu jsem věděl, že mě nečeká nic jednoduchého a že nebudu mít nic jistého. Zvlášť když jsem přišel z Evropy. Nejsem nijak zaskočený, takže se vůbec nevzdávám. Naopak: teď chci trenérovi ukázat, že do sestavy Montrealu patřím natrvalo.
Očima Tomáše Plekance"Že Jirka momentálně vypadl ze sestavy, to je klasická daň spojená s prvním rokem v NHL. Já si tím prošel taky. Je jasné, že to není příjemné, nikdo nechce jen trénovat. Ale jeho čas přijde. Je to skvělý bruslař, hlavně v útočném pásmu je hodně silný a sebevědomý. Zatím neukázal všechno." |
Komunikuje s vámi trenér Therrien? Říká, co zlepšit, co by si od vás představoval jinak?
Snaží se s námi mluvit. Tady ale hlavně rozhoduje, co předvede hráč na ledě v zápasech. Trénink je jedna věc, ale musí to pak potvrdit v ostrém zápase. Neříkám, že jsem hrál špatně, ale mohl jsem ten start mít lepší, abych se sebou mohl být spokojený.
Jak zvládáte přechod ze širokého kluziště KHL na rozměry NHL?
Na tohle se vůbec nechci vymlouvat. Kdo hokej hraje, ví, že přechod jednoduchý není. Tři roky jsem teď hrál na velkém kluzišti, tak mi chvíli trvá, než si zvyknu na tohle.
Je velký rozdíl v tempu a kvalitě?
Neřekl bych. Tempo je hodně podobné. Rozdíly jsou opravdu v maličkostech. Chlapi jsou tady stejně velcí, stejně silově vybavení. Jde o ten styl. Ke střetům tady dochází daleko častěji. Je to celé založené hlavně na napadání. Člověk získá puk a hned po ztrátě musí přepnout na napadání, aby ho v mžiku vybojoval zpátky. Těch soubojů je tady celkově daleko víc, a to jak kvůli rozměrům kluziště, tak kvůli jinému stylu.
V Montrealu jste si už stačil získat fanoušky. Pomáhá to?
Hodně, zvlášť se vám to povede hned na začátku angažmá. Je něco jiného, když přijdete do nového týmu v rámci trejdu než jako úplně nový hráč. Byl jsem pro všechny neznámá tvář, a tak jsem chtěl udělat hned od začátku dobrý dojem. Pomohly mi k tomu i fyzické testy, ve kterých jsem byl nejlepší v týmu. Snad se fandům líbí i můj styl hry.
O krachu LvaJiří Sekáč patřil v minulé sezoně k nejlepším hráčům Lva, který posléze zkrachoval. Jeho se však situace přilíš nedotkla. "Už v zimě jsem věděl, že chci zkusit NHL. Od agenta jsem měl zprávy, že je o mě zájem a že lepší šance by se už nenaskytla." |
Popularitu vám zařídil i otec, který na tribuně vehementně oslavoval váš gól. Obrázky s jeho euforií byly hodně sledované.
(Směje se) Taťka si takové momenty umí užít, hodně to prožívá, což bylo asi na videu znát. Byl jsem nesmírně rád, že za mnou celá rodina na deset dní přijela a já se hned v prvním duelu trefil. Těžko se ty pocity v tu chvíli popisují. Byl to hodně důležitý moment mojí kariéry, na to se nezapomíná.
S kým se vám hrálo líp: vedle Dána Larse Ellera, nebo vedle Tomáše Plekance?
Člověk si nemůže moc vybírat v tak kvalitním mužstvu. Jsem hlavně rád, když se dostanu do sestavy. Blíž jsem měl ke spolupráci s Tomášem, protože jsem Češi. To se na ledě projeví.
Ve Lvu jste byl hodně ofenzivní, v Montrealu jste se třeba na přesilovku zatím vůbec nedostal a spíš máte za úkol neinkasovat. A jak se vyrovnáváte se změnou role v týmu?
To je velká změna, tenhle fakt nelze popřít. Vždycky jsem hrál jako hodně ofenzivní útočník a na tohle si taky člověk musí zvyknout. V Montrealu odehraju deset až dvanáct minut za zápas, to je proti Lvu, když jsem měl kolem šestnácti, velký rozdíl. I ten čas na přesilovkách. S tímhle vším jsem ale musel počítat.
Proč jste si vlastně vybral Montreal, když jste měl víc nabídek z NHL?
Bylo jich asi deset, jedna z nich třeba i z Calgary. Chtěl jsem si co nejvíc míst prohlédnout, ale Montreal jako město a okolí se mi líbil nejvíc. Dostala mě i ta historie a celé tamní prostředí kolem hokeje. Dal jsem hodně na první dojem, navíc se mi líbily i představy vedení. Rozhodl jsem trochu jako s holkou - pocitově.
Podívejte se na Sekáčův první gól v NHL a reakci jeho otce
