„Víceméně už jsme byli nějakou dobu domluvení,“ přiznává pětadvacetiletý univerzální bek. „Ale smlouvu jsem mohl podepsat až po posledním zápase v sezoně.“
Tím bylo pro Kempného čtvrtfinále mistrovství světa, které si zahrál poprvé. „Nikdy na to nezapomenu, reprezentovat naši zem pro mě byl obrovský zážitek,“ oznamuje rodák z Hodonína.
„Podpisem smlouvy v NHL se mi zase splnil dětský sen. A další sen se mi splní, až nastoupím do prvního zápasu. Udělám pro to maximum,“ hlásí muž, který urazil pozoruhodnou cestu. Ještě před čtyřmi roky na něj kvůli neustálým hrubkám diváci v Brně pískali, teď má v kapse nominaci na Světový pohár a kontrakt s mocnými Blackhawks, kteří za posledních šest let dobyli hned tři Stanley Cupy.
Zájem mělo víc klubů, proč jste kývnul právě Chicagu?
Celou sezonu mě sledovali, jezdili za mnou. Zájem od Chicaga byl největší a kvůli tomu jsem se tak rozhodl.
Je pravda, že už před loňskou sezonou o vás stála Carolina?
Byla tam taková možnost, ale tehdy to nějak ztroskotalo. Zranil jsem se, měl jsem po operaci ramene. Přišla možnost jít do Omsku, tak jsem zvolil cestu přes něj.
Blackhawks jsou absolutní špičkou NHL. Nemáte obavy ze silné konkurence?
Musím říct, že to není žádná rychlokvaška, že bych se rozhodl ze dne na den. Všechno jsme si s agentem vyhodnotili. S ním i jeho kolegou, co dělá Ameriku, jsme se shodli, že by pro mě bylo nejlepší Chicago. Hledají typ hráče, jaký jsem já, takže mám docela velkou šanci se dostat do prvního týmu.
Kdy se budete hlásit v Chicagu?
Tohle momentálně ještě nevím, všechno se teprve dozvím. Zatím nemůžu říct, jestli poletím už na nováčkovský kemp.
Sledoval jste svůj příští tým?
Díval jsem se na to, ale tohle je hlavně práce mého agenta, který to sondoval a všechno zjišťoval - jací jsou hráči na farmě i v prvním mužstvu. Všechno jsme si rozebrali, i tohle hrálo v mém rozhodování roli.
V Chicagu válí mimo jiné nejproduktivnější muž uplynulé základní části Patrick Kane. Co s vámi dělá možnost zahrát si s takovým borcem?
Všechno jsou to špičkoví hráči. Teďka jsem hrál proti Panarinovi, který je taky úžasnej a sám jste mohl vidět, že si na ledě prakticky dělal, co chtěl. Jsou to všechno hráči, kteří mají něco za sebou a něco dokázali. Já se na to moc těším a budu si to užívat.
Jak se těšíte na život v Americe?
Mám informace, že Chicago je nádherné město a je strašně velké, takže asi budu chvíli koukat jako Alenka v říši divů. Ale co se týče hokeje, tak jdu do špičkové organizace, která posledních x let hraje o nejvyšší příčky a bojuje o Stanley Cup. Veškeré jednání bylo velmi seriózní a bylo znát, že všechny věci mají obrovsky zmáklé. Bylo pro mě ctí s nimi jednat.
Poslední rok jste strávil v Omsku. Co vám sezona v KHL dala?
Myslím, že hokej je tam rychlejší než třeba v naší extralize. Zvykl jsem si na rychlejší tempo hry a sám jsem na sobě cítil, že jsem neměl takový problém s adaptací na tempo mezinárodního hokeje. To mi hodně pomohlo. Byl to velký rozdíl proti tomu, když jsem šel do nároďáku z extraligy, tam byl ten skok mnohem větší. Samozřejmě jsem si zvykl na jiný hokej, poznal novou zem a nové lidi, takže mě ta sezona určitě posunula obrovsky dopředu.
Je něco, co před vstupem do NHL musíte zlepšit?
Samozřejmě se chci dobře připravit a trošku přibrat, protože se hraje na malém hřišti a bude tam strašně moc osobních kontaktů. Taky bych chtěl trošku zesílit nohy. Ta příprava bude odchodu do Ameriky přizpůsobená. Ještě budu mluvit se svým kondičním trenérem a všechno si rozebereme a naplánujeme.
O vašem příchodu do Chicaga se hodně mluvilo už před mistrovstvím světa i během něj. Rozptylovalo vás to?
Bylo toho hodně, všichni to řešili a vyptávali se mě na to. Já jsem se chtěl soustředit na mistrovství světa a z toho důvodu jsem nic nekomentoval, to ani nebylo v mojí kompetenci. Snažil jsem se zůstat v klidu.
Jaký pro vás byl první světový šampionát?
Když jsem přijel domů a mluvil jsem s lidmi, tak odezva byla dobrá, lidem jsme dělali radost. Akorát nás mrzí ta černá tečka v podobě nepostupu ze čtvrtfinále. Ale myslím, že jsme předváděli hokej, který se líbil fanouškům, a za to jsme rádi.
A jaký byl vás osobní prožitek?
Samozřejmě to byla úplně opačná situace, než jakou jsem zažíval na mistrovství světa v Praze. Člověk sice byl v dění, ale na druhou stranu mimo něj. Teďka jsem to měl se vším všudy, mohl jsem reprezentovat svou zem a odvádět výkon za náš tým. Moc jsem si to užíval.
Nominace na Světový pohár, start na mistrovství světa, teď smlouva v NHL. Nepřipadá vám někdy, že se vám to všechno jen zdá?
Je to tak trošku jako sen. Ale myslím, že je to oprávněné za to, co hokeji obětuju a co mu dávám. Jsem rád, že moje kariéra jde směrem, jakým jde. Všechno, co dělám, budu dělat i dál. A věřím, že vzestupná tendence mojí kariéry bude pokračovat. Ale musím říct, že bez spoluhráčů a trenérů, pod kterými jsem hrál, bych toho nedosáhl. Jim patří také obrovský dík.
