Jenže když ho trenér Peter DeBoer vrátil do elitního útoku, začal zase válet. Během deseti zápasů dal šest gólů, přidal pět asistencí a tvář mu znovu trhá jeho typicky široký úsměv.
Čím si ten zlom vysvětlujete?
Mám kvalitnější spoluhráče, Pavelski i Thornton mi pomáhají. A taky se ke mně trošku přiklonilo štěstí. Konečně se ke mně odrážejí puky a já stojím, kde mám. Hlava je teď mnohem lepší, navíc vyhráváme, takže je všechno lehčí. Můžu být se sebou spokojený, protože předvádím nejlepší hokej ve svém životě.
Opravdu?
Jasně, hraje se mi líp než v první sezoně v NHL, kdy jsem dal ty čtyři góly v jednom zápase. Všechno funguje, hrál jsem dobře i jako centr třetí lajny, jen jsem nedával góly.
Přesto je vidět, že se vám ulevilo.
Myslíte tu moji radost po gólech? Tu jsem měl vždycky a vždycky ji mít budu. Prostě si to užívám a hlavně mě to baví.
Bylo těžké nepropadat skepsi?
Pro každého hráče, který nemůže dát gól, je to nepříjemné. Zvlášť když ty šance má. Cítíte se dobře, ale nemůže vám to tam spadnout. Pak vás trenér nepostaví na rozhodující chvíle, protože prostě nedáváte góly. To je těžší. Nezbývá než na to nemyslet, makat a věřit.
Je asi příjemné vědět, že vás trenér podržel, že?
Samozřejmě, ale nám se v San Jose nedařilo celkově jako týmu. Trenér různě šoupal se sestavou, a když mě dal nahoru, tak to najednou začalo fungovat. Všichni si sedli, sestava se ustálila a za posledních deset zápasů jsme ztratili jen dva body.
A vy pomalu stoupáte i v tabulce bodování Čechů. Sledujete ji?
Zbytečně si tím hlavu nelámu, ale samozřejmě se kouknu.
Už jste za Jágrem, doženete ho?
Ha ha. To nevím, těžko říct. Záleží, jak se mu bude dařit. On je nezastavitelný. Pro mě je důležité, aby se udělalo play-off. Loni se nám to nepovedlo a bylo to naprd. Hrát 82 zápasů jen tak je o ničem.
Jágr má teď výpadek, v šesti zápasech nasbíral jen bod, zatímco vy jedete, takže máte šanci.
Možná jo, ale já jsem hlavně rád, že se mi daří, tohle až tak neřeším.
Co vůbec říkáte na to, jak Jágr hraje?
Je to neskutečný, co si budeme povídat. Na to, kolik mu je... Někteří hráči, kteří jsou o pět sedm let mladší, nemůžou sehnat práci a on pořád válí. Sedl si s Barkovem, který je hodně šikovný. No a jak se najednou začalo dařit celé Floridě...
Myslíte, že budete schopný hrát také tak dlouho?
To je těžký. Já jsem mladý, ale už teď mě toho bolí tolik, že si to vůbec nedokážu představit.
„Hrát tak dlouho jako Jágr? Já jsem mladý, ale už teď mě toho bolí tolik, že si to vůbec nedokážu představit.“ |
To říká 22letý hráč. Čím si vysvětlujete, že on to dokáže? Je to dané geneticky?
Nevím. Je to tím, že na sobě hodně dře, ale svou roli hraje i štěstí, protože v životě neměl žádnou vážnější operaci. Já měl hned v prvním roce v NHL rozbité koleno, někteří hráči můžou vyprávět, kolik těch operací měli. To je hrozný nápor na tělo. U nás máme rekordmana Patricka Marleaua, který odehrál už 508 zápasů v kuse, Thornton během své kariéry taky chyběl asi jenom ve 40 duelech, nikdy mu nic nebylo. To je úplně nepochopitelné. Zdraví hraje velkou roli.
Jágrovi prý pomáhá, že nemá přítelkyni, rodinu a může se věnovat jenom hokeji. To abyste se zbavil své Anetky, co?
To je každého věc, jestli má přítelkyni, nebo ne. Jágr ji teď sice nemá, ale vztahy měl vždycky hodně dlouhé. Sám je až pár posledních let, takže si nemyslím, že by to hrálo až takovou roli.
Vy máte dlouhý vztah a vypadáte pořád šťastně. Vyhovuje vám, když máte někoho, na koho se můžete spolehnout?
Jsem naprosto spokojený, že jsme spolu a že tu Anetka může být se mnou. Jsme daleko od domova, určitě jsme oba šťastní.
Stará se o vás? Je pečovatelská? Vaří, uklízí, dělá vám zázemí?
Jo, stará se o mě právě úplně kompletně. To mi hodně vyhovuje, protože když jsem tu byl na začátku sám, tak jsem byl po týdnu naštvaný, že musím po tréninku pořád něco dělat. Než abych si třeba vařil, tak jsem šel do restaurace. Ale to není ono.
Prý jste si vyrazili na výlet do Los Angeles.
Jo, je volno, protože se hraje Utkání hvězd. Chceme si odpočinout a podívat se, jak to tam vlastně vypadá. Já už tam byl sice hodněkrát, ale zároveň jsem nic neviděl. Není na to čas. Tak se zajdeme podívat do Universal Studios, do Hollywoodu a tak.
Už jste si zvykl na život v Americe?
Myslím, že jsme si zvykli, máme to tu rádi. Pořád jsme Češi, ale rozhodně nevaříme svíčkovou. Snažíme se jíst zdravě.
Hodně dbáte na výživu?
Trošku se o to zajímám a snažím se jíst správně. Ale jelikož jezdíme na tripy, tak to člověk všechno nemůže uhlídat. Ale nejím pečivo a nic, v čem je lepek. A hlavně jsem nikdy nejedl tolik zeleniny jako teď. Začalo mi to chutnat, každý den mám nějaký salát a cpu do sebe vitaminy.
Zpočátku jste měl problémy s angličtinou, jak se člověk zlepší za dva a půl roku v Americe?
Hodně. Už nemusím nad každou větou a slovem přemýšlet. S klukama chodíme na večeři, můžu se s nimi normálně bavit. A ani se už tolik nebojím rozhovorů s novináři. Dřív jsem pomalu utíkal, abych se tomu vyhnul, teď je to v pohodě. Samozřejmě mám pořád rezervy, hlavně v gramatice. Ale snažím se, aby mě pochopili, myslím, že je to o sto procent lepší než na začátku. Člověk se zlepšuje každým měsícem.
