Ten obrat by se dal parafrázovat jako „z nuly na sto“. V Las Vegas v premiérové sezoně klubu v NHL sledoval brilantní postup do finále Stanley Cupu jen z tribuny - kolovaly tam zvěsti o jeho špatné fyzické připravenosti a neschopnosti přizpůsobit se hernímu stylu týmu. Zato v Montrealu září.
Ve slavném hokejovém městě a nejúspěšnějším klubu soutěže je z něj rázem hvězda číslo 1. Ano, mužstvu se v této sezoně nedařilo a pro fanoušky je to asi slabá útěcha, přesto je jeho stopa nepřehlédnutelná. Ostatně v týmové produktivitě je jednoznačně první o čtrnáct bodů před druhým Phillipem Danaultem.
Tatar dokonce stačil o tři body překonat svá osobní maxima, ač kvůli koronaviru odehrál o dvanáct zápasů méně než loni. V 68 utkáních nasbíral 61 zářezů (22+39).
Vzhledem k postavení v tabulce se hovořilo o tom, že před play off přestoupí. Hodně živě se spekulovalo o Pittsburghu, kde by doplnil už tak silnou ofenzivu v čele s Crosbym a Malkinem. Zájem měly i další celky.
Jenže Montreal ho touží udržet. „Naznačili nám, že s Tomášem počítají. A on by také rád zůstal,“ prozradil jeho agent Peter Neveriš, což potvrzují Tatarova únorová slova: „Montreal je nejvíc, ale hokej je byznys.“
I nyní v aktuálním rozhovoru pro zámořská média zopakoval, že podpis nové smlouvy nepovažuje za prioritu. Mnohem důležitější je fakt, že se díky pauze stačil uzdravit ze zranění ramene. Momentálně se připravuje doma na Slovensku ve vlastním fitku, což je v době řady zdravotních opatření jeho velká výhoda.
Ve 29 letech je zřejmě na vrcholu a doufá, že se dočká týmového úspěchu. Blíž by k němu měl pochopitelně jinde než v Montrealu, ovšem frankofonní kanadské město mu přirostlo k srdci. Zcela jistě i díky tomu, jak se mu tam daří. Vzhledem ke svým zkušenostem z Las Vegas moc dobře ví, že z dobře rozjetého vlaku není radno vystupovat.
Navíc když v Montrealu začal vydělávat i jiným způsobem než hokejem. Tatar se totiž dočkal hlavní role v reklamě na nový tuňákový tatarák místní restaurace Küto. Ten byl na jeho počest pojmenovaný „tuna tatar“.
Spojení slovenského kanonýra s tímto jídlem není překvapivé. Přezdívku „Tuna“ (anglicky tuňák) dostal ještě v Detroitu od spoluhráče Thomase Holmströma, protože tuňáky s oblibou konzumoval. Tak kdo ví, jestli se v budoucnu ještě nestane patronem nějakého výrobce tatarské omáčky - tak ho pro změnu kdysi pojmenoval komentátor Robert Záruba.
