Začalo to utažením kohoutků plynárenského gigantu Gazprom, který do KHL pumpuje finance a díky němuž Kontinentální liga funguje. Výsledkem byl krach Lva Praha, Spartaku Moskva, konec Doněcku a ekonomické problémy, které tíží minimálně třetinu dalších klubů.
Řada hráčů, jež by dřív před nejistým bojem o místo v NHL dala přednost jistým penězům v Rusku, najednou začala střízlivět.
Finští hokejisté Petri Kontiola a Jori Lehterä se neváhali vykoupit ze smluv v KHL, aby mohli odejít do zámoří, kde si vydělají menší peníze. |
Finové Petri Kontiola a Jori Lehterä se neváhali za dvě třetiny platu vykoupit z posledních roků svých kontraktů v KHL, aby mohli do zámoří. Prvně jmenovaný Čeljabinsku údajně zaplatil 600 tisíc dolarů, aby mohl do Toronta, kde dostal roční smlouvu na 1,1 milionu.
Následoval ho krajan Leo Komarov, který opustil Dynamo Moskva. "V Torontu jsem si zahrál během zkrácené sezony po výluce a i když jsem měl v Rusku mnohem víc peněz, v Kanadě se mi líbilo. Celá organizace, město. Nedá se to srovnávat," přiznal.
"Hokejisti sami vědí, že NHL je nejlepší liga na světě se skutečně nejlepšími hráči. V Rusku si můžete pěkně vydělat, ale když chcete hrát proti nejlepším, musíte do NHL," okomentoval současnou situaci Doug Armstrong, generální manažer St. Louis, který podepsal dvouletou smlouvu na 5,5 milionu dolarů s Lehterou.
Boj o místo v Montrealu zvolil Jiří Sekáč ze Lva, ačkoli měl mnohem lepší nabídky z Ruska. Přitom v Kanadě může skončit na farmě, kde bude dostávat jen malou část z 925 tisíc dolarů, které by si vydělal, pokud se udrží v prvním týmu. A to si je potřeba uvědomit, že i tak bude muset téměř polovinu z této částky odevzdat na daních.
Rusům se nedaří udržet ani své vlastní talenty, což byl jeden ze stěžejních cílu KHL - už na konci minulé sezony odešel do Washingtonu mladík Jevgenij Kuzněcov, další mizí v kanadských juniorkách.
A zmiňovaný Kovalčuk, chlouba a ukradený trumf KHL, podle informací z východu začíná litovat svého kroku a přemýšlí, jak se vrátit do Ameriky.
Hráčů, kteří Rusko opouštějí, je víc. Někteří ztrácejí v soutěž důvěru (rozuměj: bojí se, že by jejich klub mohl dopadnout jako Lev či Spartak Moskva), další si už vydělali a teď si chtějí splnit svůj sen. To znamená hrát v NHL.
V zámoří se tak mohou tiše usmívat, jelikož stačilo pár sezon a už začínají vyhrávat pomyslnou bitvu, kterou s Rusy nejspíš ani sami nevedli. I kvůli tomu, že za hráče z Evropy utratí minimálně v prvních letech kontraktu méně než za kvalitativně stejné, kteří už za sebou mají pár sezon v NHL.
