Trenér Zdeněk Venera chtěl oživit útočné řady, kohouti navzdory sbírání bodů přece jen stále narážejí na malou produktivitu. Proto zavolal Pekrovi do Třebíče a na jeho místo poslal Miroslava Holce. „Je to skok. Tempo je rychlejší, musel jsem se první třetinu aklimatizovat. Druhou už to bylo dobré,“ přiznal Pekr.
Na ledě od začátku létal, bojoval, v první třetině však vypadal až příliš motivovaný. „Sparta je Sparta, všichni ji chtějí porazit. Motivace je větší. Snažili jsme se je dohrávat a hodně bruslit. Bavili jsme se s klukama, že to bylo ještě rychlejší a důraznější než s Třincem,“ všiml si uničovský rodák.
Naskočil do čtvrté lajny k Radimu Kucharczykovi a Jakubu Hermanovi. A spolupráce fungovala výborně, několikrát dokázali Spartu sevřít před branku. „Rozhodla druhá třetina, ve které jsme měli spoustu šancí a nevyužili tři přesilovky. Mohlo to být 3:1 pro nás, ale bohužel,“ mrzelo Pekra.
Pražany podržel brankář Jan Lukáš, který vyrůstal v Olomouci. „Podal kvalitní výkon, ale puky mu docela vyskakovaly. Škoda, že tam nebyla nějaká dorážka,“ dodal útočník, který za dvanáct zápasů v Třebíči posbíral 7 bodů (3+4).
Fanoušci vytvořili kohoutům pekelnou atmosféru a poprvé v sezoně bylo v Olomouci vyprodáno. „Asi se lidi dozvěděli, že přijdu,“ smál se věčně dobře naladěný hráč. „Už před zápasem jsme se bavili, že bude vyprodané, takže jsem se těšil. Měl jsem tu i známé, rodinu, takže jsem měl o motivaci postarané. Chtělo to jen tu výhru,“ vrací se Pekr zpět k nešťastné porážce.
Zda zůstane na Hané, nebo se po jednom startu vrátí na Vysočinu, nevěděl po utkání ani on sám. „Zatím nevím, nemyslím na to, jen občas mi to bleskne hlavou. Chci tu zůstat co nejdéle,“ netají Pekr.
