Znepokojuje vás i to, když góly nepadají v tréninku?
To ne, ale samozřejmě i na tréninku chce člověk dávat góly. Nežere ho to tak jako v zápase, ale štve to. Včera to tam padalo jedna střela za druhou a dneska nic.
Už vyhlížíte start sezony?
Bude dobře, až to přijde. Ale ještě potřebujeme na něčem pracovat. Kdyby byla extraliga tak za tři týdny, byl by to ideál.
V osmatřiceti nasázel 22 gólů a vzbudil zájem Sparty. Zbyněk Irgl však dál potáhne Olomouc. |
Je pro vás každý rok těžší nachystat se na sezonu, nebo naopak už víte, co vaše tělo potřebuje?
To je opravdu výhoda, že v těch letech znáte své tělo. Víte, na čem zapracovat, než přijdete na led, v čem máte minusy, co ještě není tak, jak by mělo být. Nějak to dáváte do kupy.
Zájem o vás v létě projevila ambiciózní Sparta. Lákalo vás to, že?
Pro mě by to byla obrovská výzva, ale dopadlo to tak, jak to dopadlo, zůstávám a už to neřeším.
Hlavu máte nastavenou jen na Olomouc?
Určitě. To už je pryč a nemá vůbec smysl se tím zaobírat.
Už jste si zvykl po příchodu z Třince na skromnější olomoucké podmínky?
V porovnání s Třincem je to extrém. Třinec beru jako top organizaci v celé Evropě i co se týče Ruska. Tady je zázemí jiné, ale zase pro hokej tu máte vše, co potřebujete a je to jen o tom, jestli chcete. Můžete přijít: Ty vole, tady nic není. Když přijdete do Třince, posilovna je větší než celé zázemí tady. Tady je posilovna, co mají v Třinci pomalu masérskou místnost. Když chcete, najdete si svoje a budete brblat. Je to stejné jako v životě. Když člověk chce, hledá cesty a způsoby, jak se zlepšit. A když ne, vykládá o tom, jak je všechno špatně.
Pro Olomouc jste lídr. Podařilo se vám dokázat, že pořád můžete být rozdílovým hráčem.
Doufám, že to tak bude. Kádr je delší dobu pospolu. Když se podíváte na věk hráčů, mají už něco za sebou a jádro se až tak nemění. Mančaft je stabilizovaný, vyměnilo se jen pár hráčů, tak snad budeme předvádět výkony, co minulý rok.
To si říkáte i sám sobě, ne? Navázat na 22 gólů ze základní části by byl mimořádný počin.
Jo, bylo by to pěkné. Kolikrát jsou góly a produktivita také o štěstí. Můžete odehrát super zápasy a odcházíte s nulou. Jindy zase hrajete nic moc, plácnete do puku, dáte gól a všichni mluví, jak hrajete super. Já si spíš hodnotím hru jako celek, ne podle toho, jestli jsem dal gól. Ale cítím se dobře, nic mě nebolí. Je to o nějaké připravenosti, v tom problém nemám. Chtěl bych na minulou sezonu navázat.
A jen vylepšit play off, kde jste se v sedmi zápasech trefil jednou, což vás trápilo.
Je to další výzva do sezony, která je dlouhá. A první krůček je vůbec se do play off dostat. A v tom finále být daleko produktivnější.
Šikovný útočník Aleš Jergl odešel do Hradce Králové. Nebude to velké oslabení?
Aldy je škoda. Měl jsem ho rád nejen jako hokejistu, ale i člověka s tím jeho přístupem. Je sportovec tělem i duší. Nejen hokej, ale v zimě běžky, lyže. Vyleze slunko, on už je na kole. Takové lidi mám rád, je pro nás velká škoda, že odešel.
Druhé citelné oslabení je odchod obránce Jakuba Galvase do Finska. Čas na ledě měl značný ve všech herních činnostech.
To v každém případě a ještě zaplňoval kvótu juniora. Pro nás dvě mouchy jednou ranou. Skvělý obránce.
Extraligu oživí Jaromír Jágr s Kladnem. Těšíte se?
Jo, jsem na to zvědavý. To je neskutečné v těch letech. Relativně nic neztratil, už asi nebude tak rychlý, ale co říkali kluci, kteří ho viděli, tak že to zvládá úplně v klidu.
Budete chtít nastřílet víc gólů než on?
To ne, on je úplně jiná úroveň. Kdyby byl Džegr Kanaďan, tak vůbec popularita a úcta k němu je ještě daleko větší, než je momentálně. Tím, že je Evropan, to není úplně tak, jak by si zasloužil.
Patřil také k vaším vzorům?
Jasně. V našem věku ho měl za vzor úplně každý. Džegr hraje už třicet let, takže byl obrovským vzorem pro spoustu generací a je až do teďka. Když se podíváte, co dokázal, když ještě nebyla pravidla jak dneska, viseli na něm tři borci a on si s tím poradil, to je neskutečné. Hraje v 47 letech, je úplně někde jinde.
Je i pro vás motorem, že jste pořád mladý kluk, nikoli před koncem kariéry?
Jako že bych měl před sebou ještě devět let? Ne, on je jedním ze stovky milionů. Takový už asi nikdy nebude. Pohybový aparát mi možná ani nevydrží, děcka porostou. Nechci něco vylučovat, ale život plyne a Džegr je výjimečný. A možná opravdu bude hrát dýl jak já, chytne se, bude se mu dařit. V hlavě je to stále mladý kluk, co pořád chce.
I vy znáte recept, jak se prát s časem. Přijde mi, že neztrácíte ani výbušnost. Dá se na rychlosti pracovat?
Snažím se na to soustředit hlavně teď v přípravě, jakmile přijdeme na led. Pracuji na tom de facto každý den.
Měli jste v přípravě i specialistu na bruslení. Naučil vás, jak lépe využívat hranu nože?
Každá rada dobrá, člověk něco zkouší, ale v mém věku to potom zautomatizovat je daleko těžší. Máte něco naučené a měnit to po po třiceti letech je fakt těžké. Ale zase nějaká drobnost vám pomáhá. Ovšem spíš se snažím pracovat na dynamice v suché přípravě.
Běháte schody a podobně?
Hodně skáču přes překážky, a potom pochopitelně je důležitá síla. Cokoliv ošidím nebo bych polevil, bylo by to poznat. Mám výborného trenéra a kamaráda na kondiční přípravu, připravuje mě už dvacet let. Dva roky zpátky jsem se spojil s trenérkou atletiky Janou Sekaninovou. Ta zase odvedla spoustu práce co se týče právě dynamiky. Soustředím se s ní na první kroky po startu, ať nohy kmitají. Jsem docela neběžec, ale trenérka to má vyzkoušené na sobě ze svojí kariéry. Radí mi, na co si dát pozor, a myslím, že to má pro mě obrovský přínos.
Sezona bude průlomová v tom, že jeden klub sestupuje přímo. Nechci říct, že je to strašák pro Olomouc, ale při vyrovnanosti extraligy je to vykřičník pro hodně klubů.
Rozhodně. Když se podíváme na kluby, které byly vzadu, tak všechny posílily. Myslím si, že to bude ještě více vyrovnané. Možná Třinec vepředu odskočí, ale jinak střed tabulky bude nastejno.
Co vám dělá v hokeji pořád největší radost?
Každý rok už může být pro mě poslední, ale uzavřené to nemám. Mě to furt baví! Až přijde chvíle, že nemám chuť a tělo spíš strádá, než že by z toho mělo požitek a nabíjí to, to si řeknu, že je konec, že to nemá cenu. Není to tak, že bych přišel: Ježišmarja, trénink! To já se spíš těším, pohraju si s pukem. Je to taková motivace, co mě vede dopředu. Až skončím s hokejem, možná se i bez něj obejdu, řeknu si: Odehrál jsem si hodně. Ale ta kabina, to je úplně jiný svět. Kdo to nezažil, nepochopí. Kdo ano, ví, že to potom hodně chybí.
U Irglů zní ruština hlavně z televizeAby se Zbyněk Irgl mohl v osmatřiceti letech soustředit hlavně na pokračování hokejové kariéry, vytváří mu doma ruská manželka Irina potřebné zázemí. „Našel jsem ideál, který jsem hledal. Moje paní je vždy upravená, skoro až barbína, ale co se týče zázemí, je doma pořádek, denně dvě teplá jídla,“ chválí svou druhou ženu, s kterou se poznal při angažmá v Jaroslavli. „Když jsme se seznámili, ani jsem nečekal, že bude taková starostlivá, jsem maximálně spokojený. Rodina je na prvním místě.“ U Irglů běží český režim. I Vánoce slaví 24. prosince. „Už jen české. Ze začátku jsme nějaké dárky nechávali na Nový rok, ale teď už dáváme všechny dárky na české Vánoce. Pro manželku je však největší svátek na Nový rok,“ povídá Irgl. „Manželka se těší vždycky na Silvestra, u nás běží ruská televize, prožívám to jako člověk, který má rád Vánoce, ona prožívá Nový rok.“ Ruština zní hlavně z televizní obrazovky. „My celkově když pouštíme televizi, koukáme spíš na ruské kanály. Já koukám na zprávy, golf nebo NHL. Českou televizi kromě zpráv nesledujeme,“ podotýká Irgl, který nejen díky hokeji dobře poznal ruskou kulturu. „Je znát, že je to obrovská země. Mají spoustu talentovaných lidí v oblasti kinematografie nebo hudby. Kdo to neprožil, převládá u nás apatie vůči Rusku. Showbyznys mají na top úrovni jako v Americe, kterou všichni hltají. Pro Rusy je showbyznys top. A když vidím, co točí za filmy a seriály, mají to na vysoké úrovni.“ Oblíbeného ruského umělce však nemá. „To ne, ale zpěváků mají hodně výborných, videoklipy mají fakt skvělou úroveň. Ale raději mám golf.“ |
