Potili se ve velkém, ale pardubickým gólmanům jejich um přesto k úspěchu nestačil. Litvínovští střelci totiž na domácím kluzišti pálili na bránu jako myslivci při honu. Poměr střel za oba duely v počtu 91:38 jasně dokládá, kdo byl na ledě pánem. Rezervy červenobílého mančaftu by proto kouč Miloš Říha starší rád odstranil.
„Věřím, že předvedeme úplně něco jiného než v Litvínově. Chceme být hladovější, agresivnější, dravější, aktivnější a ne tak zaspalí jako v obou zápasech,“ přiznává šéf lavičky a doplňuje výčet věcí, které se mu na herním projevu jeho týmu nezdály: „Byli jsme horší na vhazování, ve střelbě, kontaktu, obraně, disciplíně.“
Litvínovští v čele s nestárnoucím tahounem Ručinským předvedli reklamu na hokej. Jednoduchost a efektivnost kontrastovala s pardubickou snahou o překonání dobře organizované obrany Chemiků. A ačkoliv se Pardubice ve druhé třetině odvety herně neztratily, jejich boj k vyrovnání série nevedl.
„Máme respekt a ten musíme zahodit. Jsou to obyčejní hráči, kterým nemůžeme nabízet, aby nám dali gól a ještě se nám smáli,“ říká hlavní kouč.
K tomu, aby Pardubičtí nejezdili kolem svého soka jen tak a ukázali mu ramena, by měl pomoci návrat Jiřího Cetkovského. „Dává do hry emoce, umí se srazit a je jedno s kým, nekouká na jména,“ podotýká starší z trenérského dua Říhů, ale zároveň upozorňuje, že vše musí být v mezích pravidel.
Případná zbytečná vyloučení spolu se silou litvínovských přesilovek by vedla ke zkáze. „Chceme hrát tvrdě před bránou, ale ne za každou cenu. Hodláme soupeře přehrát důrazem. Pokud se ale někde vycukáme, tak si tím zápas prohrajeme,“ varuje zkušený kouč.
Ukočírovat emoce ve vypjatých chvílích bude zkrátka nutné. Ataky v brankovišti překračující hranice dle Říhy stejně k ničemu nevedou. „Z toho pak vznikají rvačky a napadání. Vím, že se to líbí, ale hokej se pak vytrácí,“ dodává kouč.
