Rozhodně není tak naivní, aby si myslel, že ho v Pardubicích čeká jednoduchá šichta. Ale Peter Draisaitl je přesto přesvědčený o jejím úspěchu. Dokládá to i fakt, že chce s Dynamem spojit blízkou budoucnost - smlouvu podepsal na tři roky. „Kdyby to bylo jenom na dva měsíce, tak bych do toho nešel,“ konstatuje 50letý rodák z Karviné, který jako kluk s rodiči emigroval do tehdejší NSR.
Na úterním prvním tréninku se snažil uložit si do paměti co nejvíc členů kádru. „Pro mě je problém hráče v těch helmách poznat, vůbec nevím, kdo je kdo. Je to takové divoké,“ přiznal Draisaitl. A dodal: „Řekl jsem jim, že mi musejí pomáhat. Je nutné rozumně pracovat s časem, protože ho nemáme.“
Peter DraisaitlNarodil se 7. prosince 1965 v Karviné. Navzdory německy znějícímu jménu byli všichni jeho blízcí předkové Češi. Jeho rodina v roce 1978 emigrovala do západního Německa, kde to Draisaitl dotáhl až do reprezentace. Za ni v letech 1988-1998 odehrál sedm MS, tři olympiády a celkem 146 zápasů. V německé lize dal 283 branek. Od roku 2001 trénuje, v Německu působil mj. v ligovém Oberhausenu, Duisburgu a Norimberku. Od roku 2012 koučuje v české extralize - vedl České Budějovice, Hradec Králové, kam se tým z jižních Čech přestěhoval, a nyní nově Pardubice. |
Bral jste nabídku „vysekat“ Dynamo z maléru jako trenérskou výzvu? Fanoušci jsou celou sezonu naštvaní, je to pro vás docela velký risk...
Jsem si toho vědom. Byl jsem osloven a začali jsme se o tom bavit. Líbilo se mi jednání pana Šmidberského a Pavla Rohlíka (majitele, resp. generálního manažera klubu). Neměli nějaké nereálné představy. Vědí, kde jsou a proč. Kdyby za mnou někdo z Pardubic přišel a řekl: „My musíme do finále“, tak bych odpověděl: „Hodně štěstí!“ Tady je jasné, že musíme zůstat v extralize. Mohl jsem si vybrat - ležet na gauči, sledovat všechno v televizi a přibírat na váze. A nebo se zvednout a zkusit to.
Od hradeckého týmu jste byl odvolán na začátku prosince. Nesvrběly vás už ruce?
Vůbec ne. Já byl na devadesát procent připravený tenhle rok nic nedělat. Nechtěl jsem pracovat, chtěl jsem si „odfrknout“. Ale nějaký ten týden odpočinku jsem měl; nebylo to tak, že bych nastoupil z jednoho angažmá hned do druhého. Byl jsem taky v Kanadě u Leona (syna, který hraje NHL za Edmonton Oilers).
Bavil jste se s vedením klubu o posilách?
Ano, ale můžu vám říct, že není jednoduché teď někoho sehnat. Rádi bychom našli jednu nebo dvě.
Budete chtít Pardubice vzkřísit hokejem založeným na precizní defenzivě, jaký jste v minulosti předváděl s Hradcem?
Tak jednoduché to není, jsou tu jiní hráči. Musím si je přizpůsobovat krok za krokem, aby mohli na ledě hrát to, co umějí.
V první řadě musíte spravit jejich pochroumanou psychiku.
Jo. Ale oni se z toho musejí dostat taky sami. Tím, jak se dennodenně chovají, jak trénují, jak se připravují. Kecat můžeš celý den, ale sebevědomí nikde nenakoupíš.
Ještě k obraně: Pardubice obdržely po Varech nejvíc gólů v extralize. Co s tím budete chtít provést?
Problém je v celé pětce, defenzivní práce závisí na všech hráčích. Nemůžou tři bránit a zbylí dva stát na červené. To nefunguje. Vzájemně si na ledě musejí důvěřovat, ale je to taky hodně o tom, mít správně připravenou hokejku, nedělat zbytečné fauly... V tom mají hráči velké rezervy. Ale nejenom v tom.
Dosavadní hlavní kouč Richard Král vám bude dělat asistenta. Jak si rozvrhnete kompetence?
Zatím bylo málo času na detaily, spíš to bude klasický tandem. Na lavičce budu koučovat útočníky, ale musíme si spolu sednout. Při tréninku si věci budeme rozdělovat. Richard mi bude v začátku pomáhat a chci tu mít ještě někoho dalšího, ale zatím není úplně jasné, kdo to bude.
Jakou odezvu na váš příchod do Pardubic jste zaznamenal u jejich konkurentů z Hradce?
Pozitivní, ale to mě nepřekvapuje. Trenéři i Miro Schön (prezident hradeckého klubu) mi přejí štěstí. Je to bezproblémové, protože v extralize hrajeme jinde než Mountfield. Tam se nic netrefí - mají jiné cíle a hrají jinou ligu. My se musíme postarat o Dynamo, žádná velká hrozba pro Mountfield nejsme, můžou být v klidu.
Nemáte obavy z toho, jak vás přijmou pardubičtí fandové?
Tohle musí stranou. Situace je vážně kritická, to si musejí uvědomit nejenom hráči, ale všichni, kteří Dynamu fandí, celé město. A podpořit nás a postarat se o to, abychom mohli plánovat extraligu i pro příští rok.
Nehledě na mizerné výsledky diváků chodí stále spousta, což by vašemu snažení mělo pomoci.
Potřebujeme každého, kdo přijde, to zaprvé. Zadruhé vím, že je tu třeba Kometa, ale české hokejové město jsou Pardubice. Vždycky to tak bylo, to vím dokonce i já (úsměv).
Prve jste hovořil o synu Leonovi. Je pro vás sledování jeho počínání v NHL určitým „ventilem“ od pracovních starostí?
Když můžu, podívám se večer na každý jeho zápas přes internet. Byl bych špatný otec, kdybych se nezajímal o vlastního syna.
Od posledního povolání z farmy v Bakersfieldu válí, to vás musí těšit.
Hráči si ty posty pořád musejí uhrát, udržet. NHL tě vyplivne velmi rychle. Ukážou ti čísla a dělej. A když neděláš, přijde další.
