Sám povídá: „Něco takového jsem nezažil ani v žácích. Když jsem byl v extralize, zvládl jsem možná tak tři body. Ale pět? To je výjimečná meta.“
Povedený zápas mu okamžitě dodal sebevědomí: „Člověk si hned víc věří. Najednou si víc dovolí. Už jsem měl gól, nahrávku a v situacích, kdy bych jindy možná nahrával, jsem pohotově střílel. A byl z toho druhý gól.“
Za dvě minuty na stadionu
Nejlepší obránce minulého ročníku extraligy by si střeleckou formu rád přenesl i do mužské reprezentace. Tam na svůj premiérový zásah stále čeká a přeje si: „Už by to mohlo přijít. Nejlépe třeba hned ve čtvrtek v Plzni.“ Čili tam, kde je doma.
Proto se nemůže dočkat. V reprezentaci ještě před svými kamarády z dětství nehrál.
„Už jsem to říkal klukům v kabině. Nikdy jsem nezažil, abych šel dvě minuty od domu na stadion, kde mě čeká zápas za reprezentaci. Moc se na ten večer těším,“ neskrývá.
V první obraně i na přesilovkách
Jeřábkova role se při akcích národního týmu v posledních měsících hodně rozvíjí. Zatímco zkraje minulé sezony patřil k nejmladším hráčům a jezdil se na turnaje hlavně učit, teď se od něj čeká, že bude tahounem. Že převezme zodpovědnost. Jako to v minulosti zvládl v dresu extraligové Plzně a také teď ve Viťazu Podolsk.
Po skvělých výkonech na posledním mistrovství světa v Rusku se do role lídra obranných řad reprezentace sám pasoval. I trenér Josef Jandač na něj sází. Má pro něj připravené místo v první obranné dvojici vedle Adama Poláška, se kterým se v Rusku přetahuje o příčky v první desítce produktivity obránců celé soutěže.
Času na ledě si užije dost. Určitě ho nemine prostor při přesilovkách. „Znám svoji roli. Nebráním se zodpovědnosti. Jako jsem v minulé sezoně cítil, že už se potřebuji posunout dál, a odešel jsem do KHL, tak i v nároďáku si věřím na větší zodpovědnost,“ troufá si Jeřábek.
V národním celku mu hodně pomáhá i přítomnost bývalého skvělého obránce Jaroslava Špačka, který jej vedl už v Plzni a i přes nízký věk mu dával hodně příležitostí herně vyrůst.
„Mně hlavně ohromně pomohlo, že jsem si minulou sezonu vyzkoušel několik reprezentačních turnajů. Hodně mě to posunulo. Hokej při reprezentačních srazech je někde úplně jinde. Dokonce na vyšší úrovni než KHL. Ty zkušenosti jsou k nezaplacení. Člověk si víc věří a rychleji se přizpůsobí,“ srovnává.
Teď přichází pro usměvavého zadáka šance, aby zkušenosti využil. Aby se herně zase posunul. Přesvědčil trenéry, že mu dávají důvěru oprávněně. A aby znovu ukázal, že je vyvoleným pro velký turnaj.
