Jarůšek patří k lídrům hradecké ofenzívy a svou pověst potvrzoval také během úvodního semifinále s Kometou.
Právě on, vousatý čahoun s šestadevadesátkou na zádech, měl největší šanci. Zkraje druhé třetiny přejel do útočného pásma, na levém kruhu si počkal na nabídku od Alexandra Picarda a z první vypálil.
„Neviděl jsem, kudy to šlo, tajně jsem doufal, že puk proletěl síťkou,“ tvrdil po utkání. Kotouč síťkou neproletěl, orazítkoval spojnici horní a boční tyčky Čiliakovy branky.
Jarůšek si neměl co vyčítat. „Nedělal bych nic jinak, prostě jsem zkusil one-timer (ránu z voleje) a bohužel jsem netrefil bránu.“
Jedna z největších posil, které Hradec loni v létě přivedl, byla na ledě snad u všeho důležitého. Ke konci první třetiny se chtěl Jarůšek ujmout role mstitele, když brněnský Vojtěch Němec tvrdě narazil na mantinel Andrise Džerinše.
„Ten zákrok jsem neviděl, ale všiml jsem si, že Andris leží na ledě, tak jsem se postavil za spoluhráče,“ popisoval, jak přijel za Němcem a hodlal jej vyzvat na pěstní souboj.
Horkou hlavu mu ale zchladil rozhodčí. „Říkal, že když do toho půjdu, že mi dá trest a ten jsem nechtěl, tak jsem Němce nechal,“ tvrdil Jarůšek.
V následné pětiminutové přesilové hře se Hradec neprosadil, nevyužil ani další početní výhodu. „Každý zápas se nám prostě přesilovky nedaří, v té pětiminutové přesilovce jsme měli dát gól a zápas by vypadal úplně jinak,“ litoval.
Přidat podle něj domácí musí také ve střelbě. „Moc jsme Marka Čilika neprověřili, sice chytal dobře, ale příště ho musíme zaměstnat víc.“
Jinak prý ale HK Mountfield neodehrál vyloženě nepovedené utkání. „Nehráli jsme špatně, kdybychom dali první gól my, tak je to úplně něco jiného,“ myslí si Jarůšek, který po zranění Džerinše nastupoval v upravené druhé formaci.
„Dali nám tam Michala Dragouna, se kterým jsme v sezoně už hráli, takže to nebylo pro nás nic nového.“
Zarostlý forvard nehledal výmluvy, i kdyby měl Džerinš dál chybět, je přesvědčený: „Musíme to zvládnout i bez Andrise.“