Slova, která odsuzují stav slovenského hokeje, se v médiích linou ze všech stran. Například z úst někdejšího kouče seniorské reprezentace Jána Filce nebo mistra světa Richarda Lintnera.
„Překvapuje mě, že každý rok vyjde do médií hodně mudrlantů a několik bývalých trenérů, kteří byli dlouhé roky zapojení do hokeje a jsou spoluzodpovědní za současný výsledek. Ale nějak si to neuvědomují“ rýpl si Šatan v podcastu slovenského svazu.
V něm naznačil, že je pro něj mnohem podstatnější hodnocení trenéra Róberta Petrovického, jenž ke dvacítce nastoupil v létě.
Šatan na druhou stranu nezastírá, že výsledky, výkony a vůbec úroveń slovenské mládeže není na dobré úrovni. Nejásá na herním projevem, zároveň však situaci bere jako stav a cení si velké snahy hráčů, byť na současnou špičku kvalitativně nestačí.
„Výsledky, které teď máme, jsou důsledkem vývoje hokeje u nás. Uvědomujeme si, že to není dostatečné. Všichni, bývalí hráči a lidé na svazu se to snaží zlepšit, ale každý ví, že rychlá řešení neexistují. Bude to chtít trpělivost. A především velkou spolupráci klubů a trenérů. Je důležité se totiž zamyslet, jak jsme věci dělali posledních deset, patnáct let a jak je chceme dělat dál,“ pravil 45letý Šatan.
Tomu vadí také to, že mu někteří bývalí trenéři v čele s Júliusem Šuplerem vyčítají, že angažoval k seniorské reprezentaci kanadského kouče Craiga Ramsaye. A že nedal příležitost raději Slovákovi. Šatan však argumentuje, že žádný není k dispozici. A že Ramsaye přivedl i kvůli tomu, aby vzdělával mladé trenéry, kteří by v budoucnu měli převzít zodpovědnost.
„V trenérském hnutí probíhá diskuze. Je tu skupina, která odmítá změny, velmi se jim brání a chtěla by nějakou slovenskou cestu. Potom je tu druhá skupina lidí, která se té první snaží vysvětlit, že slovenská cesta je to, co vidíme teď. Takže je potřeba, abychom k tomu směru přidali všechno ze zemí, které jsou v posledních letech úspěšné,“ reaguje Šatan.
A jedním dechem dodává: „Nerozporuji, že je potřeba si zachovat své dobré věci, které dlouhodobě fungovaly. Nesmíme se ale bát k tomu přibrat dvacet procent nových poznatků a metod. Je potřeba se nad nimi minimálně zamyslet a dát jim šanci.“
