Důvod je jednoduchý: nejdřív se potřeboval s šéfem klubu Vladimírem Pitterem dohodnout na ukončení spolupráce. „Jednání se natahovalo, ale nakonec jsme se nějakým způsobem dohodli. I když ne tak, jak jsme si původně řekli mezi čtyřma očima a hlavně jak slíbil mému agentovi,“ říká Gregor.
Pravá podstata jeho rozhodnutí promluvit však tkví v něčem jiném. A sice v touze vysvětlit svůj odchod. „Volali mi přátelé, že se o mně pořád mluví a že hokejová veřejnost pořád neví, jak to ve Slavii vlastně bylo.“
A jak tedy?
Víte, já nechci vytahovat ven všechny věci, protože si myslím, že se to nedělá. Na druhou stranu bych chtěl uvést na pravou míru, že jsem z klubu neodešel, jak bylo uváděné. Nikdy jsem v kabině před hráči neřekl, že končím.
„Chybělo jasné společné úsilí tahat za jeden provaz. Mou chybou bylo, že jsem si nevybral lepší realizační tým a hlavně mého nejbližšího spolupracovníka.“ |
Takže jste byl donucen?
V podstatě ano. Zpočátku se mi do Slavie moc nechtělo. Byl jsem se podívat na jednom zápase a neměl jsem chuť do toho jít. Ale po rozhovoru s panem Pitterem, který o mě hodně stál, jsem změnil názor. Už po dvou týdnech jsem ale věděl, že to jde celé z kopce. Necítil jsem důvěru a hlavně chybělo jednoznačné společné úsilí táhnout za jeden provaz. Sestup byl proto logickým vyústěním. Mou velkou chybou bylo, že jsem si nevybral lepší realizační tým a hlavně nejbližšího spolupracovníka. Mám pocit, že můj odchod byl dohodnutý, že všechno bylo nahrané proti mně.
Nejbližším spolupracovníkem byl váš asistent Josef Beránek?
No, to jméno si může doplnit každý sám. Toho člověka každopádně pan Pitter vyhodil, a já si ho vzal nazpátek.
Vztahy s nejmenovaným kolegou byly špatné od začátku?
Nebylo to dobré, to nebudu zakrývat. Ale nechci vytahovat detaily.
Kde vaše neshody vznikly?
Do konkrétností nepůjdu. Nevím, možná šlo o nenaplněné ambice. Myslel si, jak je výborný a jak to všechno zvládne. Nakonec se ukázalo, jak to dopadlo.
Myslíte, že s vámi by se Slavia zachránila?
To netvrdím. Jen říkám, že mi nebylo umožněno, abych to dotáhl do konce. Ať už s takovým, nebo onakým výsledkem. Netěší mě, jak to dopadlo, protože Slavia je neoddělitelná součást české extraligy. Šel jsem do klubu s tím, že udělám maximum pro úspěch a snažil se hodně věcí změnit.
„Chemie v týmu nefungovala. Jednoznačně chyběl generální manažer, který by konkrétní situace, které vznikly v kabině, okamžitě řešil.“ |
Mluvilo se například o špatné atmosféře mezi staršími a mladšími hráči, o nefunkčních vztazích. Jak to bylo ve skutečnosti?
Opravdu nechci tahat ven všechno špinavé prádlo. Prostě to tam neklapalo, a to byla jedna z věcí, které jsem chtěl zlepšit. Prostě ta chemie v mančaftu nefungovala. Snažil jsem se najít v mužstvu lídra, který by ho spolu se mnou zmobilizoval, ale nakonec to bylo obráceno proti mně. Byly tam i věci v kabině, které se mi nelíbily. Hlavně od mého nejbližšího. Jednoznačně chyběl generální manažer, který by konkrétní situace, které v kabině vznikly, okamžitě řešil. Dopadlo to tak, že jsem byl po sedmi osmi týdnech nucený odejít. A pak jsem slyšel a četl vyjádření lidí z klubu, které se mi nelíbilo. Proto se ozývám. Vlastně mě k tomu postrčili i známí s tím, že by bylo dobré, abych nemlčel. Aby si fanoušci poslechli i můj pohled na věc.
Takže si chcete očistit jméno?
Necítím potřebu očisťovat si svoje jméno, jednoduše chci uvést věci na pravou míru. A také chci říct, že se necítím být zodpovědný za sestup Slavie, i když bych některé rozhodnutí udělal jinak. A navzdory tomu, že mám těžké srdce na pana Pittera, tak se ho zastanu, že sestup není jen jeho vina, jak se říká. Navzdory tomu, že je šéf.
Jak to myslíte s tím těžkým srdcem?
Nelíbilo se mi třeba jeho vyjádření, že spolupráce ve Slavii fungovala. Přes asistenta trenéra, esemesky a přes telefon se klub nedá řídit. Ukázalo se, že bezvládí nemůže fungovat a vyústilo to v logický sestup. On je chytrý a inteligentní člověk, pochopil to a teď všechno napravuje. Přesto nejde všechno házet na něj, vinu nese hodně lidí včetně hráčů.
Jak na Slavii budete vzpomínat?
Teď je všem jasné, že příčiny sestupu mají hlubší ráz. Byl jsem tam sedm týdnů a byl jsem špatný ze způsobu, jakým to skončilo. I kvůli fanouškům, kteří prokazovali neskutečnou trpělivost a loajalitu ke svému klubu. To je jeden z důvodů, proč nemůžu říct, že ve mně zůstaly zatrpklé vzpomínky. Jednu zkušenost si ale beru s sebou.
A co vy: máte nové angažmá?
Měl jsem nabídky na Slovensku i ze zahraničí, ale odmítl je. Snažil jsem se dostat zpátky do Ruska, ale není to jednoduché. Momentálně jsem bez práce. Aspoň jsem byl po dlouhé době na dovolené.
